Články - detail

Domů dash Články dash Proč je vyšší věk ženy mnohem méně příznivý pro početí a těhotenství?
Proč je vyšší věk ženy mnohem méně příznivý pro početí a těhotenství?
calendar 6. 5. 2022

Proč je vyšší věk ženy mnohem méně příznivý pro početí a těhotenství?

Podle informací odborníků je ideální věk pro první těhotenství přibližně mezi 20. a 25. rokem ženy. Jak to však vypadá ve skutečnosti? A jaká rizika jsou spojená s odkládáním těhotenství do vyššího věku?

Průměrný věk rodiček v České republice i obecně v Evropě v posledních desetiletích kontinuálně roste. V celé zemi se při narození prvního dítěte blíží k hranici 30 let, přičemž konkrétně v Praze je tato mez již několik let překračována.

Příčin pro odkládání mateřství do pozdějšího věku je jistě celá řada. Zmínit lze mj. ekonomickou situaci, hledání vhodného partnera, tlak ze strany zaměstnavatelů či studia. Žádný z těchto důvodů jistě nelze bagatelizovat. Zároveň je však důležité, aby si ženy byly vědomy rizik, která s sebou odkládání založení rodiny přináší.

Věk ovlivňuje plodnost

Věk je základním faktorem, který ovlivňuje schopnost ženy otěhotnět, plodnost ženy po 35. roku výrazně klesá. Pokles plodnosti v tomto věku není překvapující, vezmeme-li v úvahu, že průměrný nástup menopauzy je sice obvykle uváděn kolem 50 let, nicméně pochody spojené s přechodem se u mnoha žen začínají objevovat již krátce po dovršení 40 let.

I statistiky hovoří jasně. Zatímco žena v ideálním období pro početí (cca 25 let) má v přirozeném cyklu asi 25% pravděpodobnost, že otěhotní, tato šance se snižuje po 35. narozeninách přibližně na 15 % a po čtyřicítce se již pohybuje pod 5 %. Důvodem poklesu plodnosti je v první řadě snížená kvalita vajíček. Jejich množství je totiž dáno již při narození, žádná další vajíčka během života ženy nově nevznikají a jejich zásoba a bohužel i kvalita s rostoucím věkem postupně klesají.

Rizika těhotenství a porodu ve vyšším věku

S věkem ženy rostou i rizika spojená s těhotenstvím a samotným porodem. Těhotné se ve vyšším věku často potýkají s vysokým krevním tlakem, těhotenskou cukrovkou či preeklampsií. Z pohledu plodu je pak největším problémem stoupající riziko vývojových vad způsobených chromozomálními abnormalitami.

Zároveň při těhotenství ve vyšším věku hrozí vyšší riziko potratu a předčasného porodu. V úvahu musí být brána i skutečnost, že ženy rodící ve vyšším věku musí častěji podstoupit porod císařským řezem. Tato skutečnost není zanedbatelná hlavně v případě, že žena chce mít v budoucnosti ještě dalšího potomka. Musí pak počítat s přiměřenou dobou rekonvalescence, než bude její tělo připraveno pro další těhotenství a porod. Po císařském řezu je obvykle doporučován rozestup 1,5 až 2 roky mezi jednotlivými porody.

Ač se nám to může zdát od přírody nespravedlivé, pravdou zůstává, že věk muže je z pohledu plánovaného těhotenství méně důležitý než věk nastávající maminky. I u mužů však platí, že se s rostoucím věkem snižuje kvalita a pohyblivost spermií a naopak se zvyšuje riziko genových abnormalit.  

Vliv věku na úspěšnost asistované reprodukce

Ač si to řada párů plánujících rodičovství plně neuvědomuje, vyšší věk negativně ovlivňuje i úspěšnost asistované reprodukce. Ani tyto metody moderní medicíny totiž nejsou všemocné a boj s rostoucím věkem nastávajících maminek v řadě případů prohrávají. Není asi překvapující, že i zde je jasně vidět stoupající věkový trend. V současné době se průměrně pohybuje kolem 37 let.

A stejně jako tomu bylo v přirozených cyklech, i za neúspěchem zákroků asistované reprodukce u žen ve vyšším věku je klesající počet a zvláště pak kvalita vajíček. I úspěšnost in vitro fertilizace začíná markantněji klesat přibližně kolem 35 let věku ženy, kolem 40. roku se dá hovořit již o dramatickém poklesu úspěšnosti a po 45. roku věku se úspěšnost odhaduje přibližně na 1–5 %. Řešením může být využití zdravých vajíček dárkyně.

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti není s podivem, že i zákon zohledňuje věk žen, které mohou podstoupit umělé oplodnění, a zároveň věk, do kterého jim jednotlivé úkony a léky k nim potřebné budou hrazeny pojišťovnou. V novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, z 1. 1. 2022 je stanoveno, že věková hranice se pro úhradu služeb souvisejících s umělým oplodněním u žen zvyšuje z 39 let na 40 let (tedy 39 let a 364 dny). Zároveň je podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, stanoveno, že lékař může zákroky umělého oplodnění provést u ženy, jejíž věk není vyšší než 49 let.

(eub)

Zdroj:

Kvalita spermií. Jaké faktory ji ovlivňují?

Kvalita spermií. Jaké faktory ji ovlivňují?

Neplodnost patří mezi problémy, se kterými se potýká celá řada párů. Ačkoli je neschopnost počít dítě velmi často spojována se zdravotními komplikacemi na straně ženy, ve skutečnosti se jedná o diagnózu celého páru. Navíc se na problémech s úspěšným otěhotněním v posledních desetiletích stále více podepisuje právě mužský faktor. Souvisí to se skutečností, že se snižuje jak množství, tak kvalita spermií.

Číst více
Social freezing jako možnost uchování „mladých“ a zdravých vajíček a spermií

Social freezing jako možnost uchování „mladých“ a zdravých vajíček a spermií

Každý z nás, ať už žena, či muž, se může rozhodnout uchovat své zárodečné buňky do budoucna – současné metody umožňují nejenom zmrazování spermií mužů, ale také vajíček žen. Důvody pro tyto kroky souvisí s celou řadou životních okolností, některé mohou být spojené se životním stylem, jiné naopak se zdravotními problémy, onemocněními nebo plánovanými zákroky. Cílem je uchovat zdravá vajíčka nebo spermie na později, až nastane ten správný čas na založení rodiny.

Číst více