Vícečetná těhotenství přestala být i v České republice vzácností. V současné době se objevuje stále více vícečetných těhotenství zejména v souvislosti s metodami asistované reprodukce.
Vícečetná těhotenství přestala být i v České republice vzácností. V současné době se objevuje stále více vícečetných těhotenství zejména v souvislosti s metodami asistované reprodukce. V závislosti na tom, jak probíhá vznik a vývoj dvojčat, je určeno pohlaví, podoba i zdravotní stav dvojčat. Existuje několik variant, jak může k vícečetnému těhotenství dojít.
Přirozený výskyt dvojčetných těhotenství je udáván poměrem 1 : 80 porodů. Výskyt dvojvaječných dvojčat závisí na rase, věku a počtu předešlých těhotenství. Naproti tomu počet porodů jednovaječných dvojčat je poměrně stálý a pohybuje se v poměru 1 : 250 porodů.
Dva plody se mohou vyvíjet z jednoho vajíčka a jediné spermie, kdy se zárodek v časné fázi embryonálního období rozdělí na dvě embrya. Taková dvojčata se označují jako jednovaječná. Jsou stejného pohlaví, mají společnou placentu a stejný dědičný základ. Mají tedy stejnou krevní skupinu, identickou konstituci těla a lze jim bez jakýchkoliv imunologických problémů vzájemně jednomu od druhého transplantovat orgány.
Druhou možností je uvolnění dvou vajíček, která pocházejí z jednoho nebo dvou různých folikulů. Každé vajíčko je pak oplozeno jednou spermií. Tato dvojvaječná dvojčata se vyvíjejí snáze než dvojčata jednovaječná, neboť každé z nich má vlastní placentu. Každý plod vzniká z jiného vajíčka a spermie, proto si plody nemusí být podobné a mohou být i rozdílného pohlaví.
Poloha plodu v děloze je určena vztahem podélné osy plodu k podélné ose dělohy. Pokud jsou obě osy shodné, jde o polohu podélnou. Dvojčata jsou v děloze uložena ve většině případů v poloze podélné hlavičkou, u třetiny žen je jeden plod hlavičkou a druhý koncem pánevním.
V obou případech může žena porodit spontánně. Ve zbývajících případech je jeden plod v poloze podélné a druhý v poloze příčné. Minimum dvojčat je uloženo tak, že jsou oba plody v poloze příčné. Tyto varianty jsou ukončovány císařským řezem.
(nes)
Zdroj: Prenatální diagnostika a péče u vícečetného těhotenství. Lékařské listy 2001;23.
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
