Mnoho žen si dělá starosti, jestli jim poloha dělohy nemůže bránit v početí. Odpověď je jednoduchá: rozhodně ne.
Normální děloha je velmi pohyblivý orgán. Její poloha mezi konečníkem a močovým měchýřem je proměnlivá v závislosti na poloze těla, náplni konečníku a močového měchýře. Záleží též na tom, kolik dětí žena porodila.
V devatenáctém století vydělávali gynekologové značné částky na tom, že ženám se zakloněnou dělohou zaváděli speciální pesary – zařízení, která ji měla polohovat dopředu. Na začátku dvacátého století bylo dokonce z téhož důvodu provedeno mnoho zbytečných operací, aby se „napravila“ pozice dělohy a nastala úleva od příznaků, které byly připisovány tomuto méně častému, ale naprosto přirozenému umístění.
Poloha dělohy je však významná pro výkony, jako je interrupce nebo kyretáž, kdy se do orgánu vstupuje roztažením čípku. Tehdy je nutné znát velikost, tvar a umístění dělohy, aby se nemohlo stát, že se při zavedení nástrojů její stěna protrhne.
Dříve se odborníci domnívali, že zakloněná děloha může být nevýhodná pro početí, protože spermie musí urazit delší trasu. Ani toto tvrzení už se nepovažuje za pravdivé. Dokonce i v situaci, kdy je orgán „v záklonu“ držen například pozánětlivými srůsty nebo endometriózou, je početí stále možné. V takovém případě je ale vhodné konzultovat plánované těhotenství s gynekologem, aby nedošlo k uskřinutí dělohy v záklonu, které narušuje průběh těhotenství.
(pez)
Zdroje: HORNSTEIN, Theresa. Biology of women. Delmar, NY: Cengage Learning, 2011, p. cm. ISBN 143540033x.
GALLENBERG, Mary M. Tilted uterus: Can it lead to infertility?.