8. 4. 2013
Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte?
Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze sumarizovat a hodnotit výsledky této metody.
Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a
dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze
sumarizovat a hodnotit výsledky této metody. Konkrétně jedna otázka je
nejaktuálnější: jsou na tom miminka počatá mimo tělo matky po zdravotní
stránce stejně jako ta zplozená tradiční cestou?
Bezpečná metoda
Odpovědi přináší
mnoho studií a my vám nabízíme některé z výsledků. Ještě před odhalením
současných znalostí je ale nutné zdůraznit, že většina miminek se
narodí zdravých a po shrnutí výsledků je možné říci, že asistovaná
reprodukce je bezpečnou metodou, jak přijít na svět.
1. Novorozenecká úmrtí.
I v moderní medicíně stále existují případy, kdy jsou lékaři bezmocní a
miminko se narodí buď mrtvé, či zemře v krátkém období kolem porodu.
Studie ukazují, že toto riziko je lehce vyšší pro děti zplozené ve
zkumavce (v ČR je tzv. mrtvorozenost po umělém oplodnění 0,414 %, po
spontánním oplození pouze 0,203 %).
2. Vrozené vývojové vady. Také
v tomto kritériu jsou na tom miminka po umělém oplodnění o něco hůře.
Obecně bývají vzhledem k normálně počatým dětem častěji nedonošená (11 %
ku 8 %) a mívají nižší porodní váhu (7 % oproti 4,7 %). V ČR se s
určitou vrozenou vadou narodí po umělém oplodnění zhruba 4,64 % miminek
oproti 3,69 % dětem běžně počatým. Nejčastěji jde o vady centrálního
nervového systému, zažívacího traktu, srdce nebo pohlavní soustavy.
3. Mnohočetná těhotenství. Narození
více než jednoho dítěte je po mimotělním oplodnění asi 8× častější.
Tento poměr býval i vyšší, avšak změna taktiky postupně snižuje počet
vícečetných těhotenství. Ta jsou více riziková jak pro matku, tak pro
dítě, a to po jakémkoli otěhotnění. Především zvyšují
nebezpečí předčasného porodu, krvácení během těhotenství či zvýšení
tlaku krve těhotné.
4. Nemocnost v dětství. Děti do 6 let
po umělém oplodnění byly hospitalizovány 2× častěji než ostatní. Tento
fakt ale může být dán mnoha přidruženými faktory. Jednak to může
být spojeno s předčasným porodem či vícečetným těhotenstvím, jednak s
odlišným – a častěji opatrnějším – přístupem rodičů, kteří umělé
oplodnění podstoupili.
5. Riziko rakoviny. Zvýšení tohoto nebezpečí nebylo u dětí po mimotělním oplodnění potvrzeno.
6. Dospívání a zdraví dítě. V
dalším vývoji nebyly popsány žádné dramatické rozdíly. Pokud nějaké
drobné odlišnosti existují, zpravidla mohou být připisovány častější
nedonošenosti (např. poruchy pozornosti a učení, zvýšený tlak krve
apod.).
Existuje více vlivů
Je důležité si uvědomit, že
přestože máme určité statistiky a čísla, neznáme přesný původ daných
rozdílů. Nelze říct, že za ně jednoznačně může právě technika umělého
početí.
- Rodičovské páry podstupující asistovanou reprodukci mají zpravidla nějaké onemocnění či genetickou zátěž, což může mít i vliv na donošení či následné zdraví miminka.
- Navíc rodičky oplozené mimo vlastní tělo bývají obecně starší a věk matky může být významný pro zdraví dítěte.
- Vícečetná těhotenství jsou v tomto případě taktéž hojnější, a jak už bylo řečeno, jsou obecně rizikovější.
Je
tedy zřejmé, že je ještě hodně co studovat. Zároveň lze ale říci, že
umělé oplodnění je účinným řešením reprodukčních problémů a bezpečnou
cestou.
(boba)
Zdroje:
www.gate2biotech.cz
www.iaac.ca