Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze sumarizovat a hodnotit výsledky této metody.
Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze sumarizovat a hodnotit výsledky této metody. Konkrétně jedna otázka je nejaktuálnější: jsou na tom miminka počatá mimo tělo matky po zdravotní stránce stejně jako ta zplozená tradiční cestou?
Odpovědi přináší mnoho studií a my vám nabízíme některé z výsledků. Ještě před odhalením současných znalostí je ale nutné zdůraznit, že většina miminek se narodí zdravých a po shrnutí výsledků je možné říci, že asistovaná reprodukce je bezpečnou metodou, jak přijít na svět.
1. Novorozenecká úmrtí. I v moderní medicíně stále existují případy, kdy jsou lékaři bezmocní a miminko se narodí buď mrtvé, či zemře v krátkém období kolem porodu. Studie ukazují, že toto riziko je lehce vyšší pro děti zplozené ve zkumavce (v ČR je tzv. mrtvorozenost po umělém oplodnění 0,414 %, po spontánním oplození pouze 0,203 %).
2. Vrozené vývojové vady. Také v tomto kritériu jsou na tom miminka po umělém oplodnění o něco hůře. Obecně bývají vzhledem k normálně počatým dětem častěji nedonošená (11 % ku 8 %) a mívají nižší porodní váhu (7 % oproti 4,7 %). V ČR se s určitou vrozenou vadou narodí po umělém oplodnění zhruba 4,64 % miminek oproti 3,69 % dětem běžně počatým. Nejčastěji jde o vady centrálního nervového systému, zažívacího traktu, srdce nebo pohlavní soustavy.
3. Mnohočetná těhotenství. Narození více než jednoho dítěte je po mimotělním oplodnění asi 8× častější. Tento poměr býval i vyšší, avšak změna taktiky postupně snižuje počet vícečetných těhotenství. Ta jsou více riziková jak pro matku, tak pro dítě, a to po jakémkoli otěhotnění. Především zvyšují nebezpečí předčasného porodu, krvácení během těhotenství či zvýšení tlaku krve těhotné.
4. Nemocnost v dětství. Děti do 6 let po umělém oplodnění byly hospitalizovány 2× častěji než ostatní. Tento fakt ale může být dán mnoha přidruženými faktory. Jednak to může být spojeno s předčasným porodem či vícečetným těhotenstvím, jednak s odlišným – a častěji opatrnějším – přístupem rodičů, kteří umělé oplodnění podstoupili.
5. Riziko rakoviny. Zvýšení tohoto nebezpečí nebylo u dětí po mimotělním oplodnění potvrzeno.
6. Dospívání a zdraví dítě. V dalším vývoji nebyly popsány žádné dramatické rozdíly. Pokud nějaké drobné odlišnosti existují, zpravidla mohou být připisovány častější nedonošenosti (např. poruchy pozornosti a učení, zvýšený tlak krve apod.).
Je důležité si uvědomit, že přestože máme určité statistiky a čísla, neznáme přesný původ daných rozdílů. Nelze říct, že za ně jednoznačně může právě technika umělého početí.
Je tedy zřejmé, že je ještě hodně co studovat. Zároveň lze ale říci, že umělé oplodnění je účinným řešením reprodukčních problémů a bezpečnou cestou.
(boba)
Zdroje:
www.gate2biotech.cz
www.iaac.ca
O problémech s početím se z logického důvodu více hovoří ve vztahu k ženám, odborné studie však ukazují, že i mužský faktor se na neplodnosti párů podílí nezanedbatelnou měrou. Proto se nabízí otázka, zda by tuto skutečnost neměli vzít v potaz muži, kteří plánují v budoucnosti založit rodinu, a zda by se neměli začít o své reprodukční zdraví více zajímat.
Číst více
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
