30. 8. 2013

Žena po prodělaném potratu potřebuje oporu. Buďte jí na blízku

Pro mnoho žen je potrat devastující zkušenost. Přicházejí pocity prázdnoty, smutek, osamělost. Překonávání takovéto situace je pro ženu, jejíž okolí neví, jak s ní jednat, velmi obtížné. Jak tedy pomoci?

Pro mnoho žen je potrat devastující zkušenost. Přicházejí pocity prázdnoty, smutek, osamělost. Překonávání takovéto situace je pro ženu, jejíž okolí neví, jak s ní jednat, velmi obtížné. Jak tedy pomoci?

Buďte oporou 

• Blízkost. Důležitý je kontakt. Pokud není možný ten osobní, nahraďte ho alespoň telefonickým či písemným. Objetí nebo ruka kolem ramen působí konejšivě.
• Pláč. Mějte na paměti, že slzy jsou přirozenou a zdravou odpovědí na předešlé události a nikdy od nich ženu neodrazujte.
• Pochopení. Buďte vrba a nechte mluvit ji. Někdy stačí jen poslouchat. Řekněte, jak vás její ztráta mrzí. Snažte se akceptovat její bolest, přestože si myslíte, že v dané situaci byste vy reagovali jinak. Ptáte-li se partnera na stav jeho paní, zeptejte se také, jak se daří jemu. 
• Podpora. Opakujte ženě, ať je trpělivá, a vynechejte spojení typu „měla bys“. Zármutek potřebuje svůj čas, který se případ od případu liší. Ujistěte celý pár, že udělali vše, co bylo v jejich silách, a že to rozhodně není jejich chyba.
• Rozptýlení. Intenzita smutku často kolísá, a tak pokud se žena cítí lépe, zkuste jí pomoci změnou prostředí. Provádějte nějaké praktické činnosti, jako je nakupování či třeba věšení prádla. Dopřejte jí dostatek odpočinku a dejte jí vědět, že tu pro ni jste.

Co rozhodně nepomůže 

• Ženu po potratu neignorujte jen proto, že se cítíte bezmocní či nepříjemně. Mohla by si myslet, že vám nezáleží na tom, co se přihodilo.
• Nemyslete si, že vyrovnat se s potratem je jednodušší než vyrovnat se s narozením mrtvého dítěte. Pravdou zůstává, že jí právě zemřelo miminko a je vlastně jedno, jak staré bylo těhotenství.
• Neznepokojujte se, pokud ji přimějete k pláči. Není to vámi ani tím, co jste řekli. Jde o ztrátu dítěte. Pokud jí poskytnete prostor pro pláč, pomůžete jí v celém procesu zotavování.
• Nepleťte si pomoc s povzbuzováním. Žal je velmi silná emoce a potřebuje čas pro uvolnění.
• Nebuďte nervózní a upovídaní. Není nic špatného na sdíleném tichu. 
• Nepokoušejte se hodnotit žádným způsobem její reakce či pocity. 
• Nedělejte si žádné vyhlídky o délce trvání tohoto smutného období.
• Nepředpokládejte automaticky, že přijde další těhotenství.
• Část práce a povinností nechte na ní. Žena potřebuje cítit, že je schopná a potřebná.
• Nesnižujte její ztrátu větami typu „jsi ještě dost mladá a zkusíte to znovu“ či „je to způsob, jak se příroda zbavuje nedokonalého stvoření“ nebo „jaké máš štěstí, že máš další děti“ apod. 
• Neciťte se provinile, pokud jste sama těhotná. Jen jí odpusťte, pokud je k vám odtažitá a chladná.
• Nemyslete si, že byste své ratolesti měli od ní držet dál. Musí se naučit vyrovnávat se s dětmi ostatních.
• Neptejte se, jak se jí daří, pokud vás to opravdu nezajímá a jedná se pouze o společenskou povinnost.

(boba)

Zdroj: www.miscarriagesupport.org