Den, kdy se na těhotenském testu objeví vysněné dvě čárky, je jedním z nejšťastnějších v životě každé ženy. Co však dělat, pokud jste ještě předtím absolvovala vyšetření rentgenovým zářením nebo vám ho lékař doporučil v pozdějším stadiu?
Den, kdy se na těhotenském testu objeví vysněné dvě čárky, je jedním z nejšťastnějších v životě každé ženy. Co však dělat, pokud jste ještě předtím absolvovala vyšetření rentgenovým zářením nebo vám ho lékař doporučil v pozdějším stadiu?
Rentgenové záření je druhem takzvaného ionizujícího záření, to znamená, že při ozáření živé tkáně dochází ke změnám ve struktuře jejich atomů a molekul. To může vést k usmrcení buňky nebo k narušení její genetické informace. Nejcitlivější jsou přitom rychle se dělící buňky, v tomto případě vyvíjející se dítě. Na principu rentgenového záření pracuje skiagraf (klasické snímky, které většina z nás zná pod pojmem "rentgen"), výpočetní tomografie (CT) a některé další méně často používané metody (PET/CT, skiaskopie, vylučovací urografie, angiografie, …).
Kdykoliv je to možné, je třeba se vyhnout ozáření plodu. Platí to i v situaci, že sama matka na těhotenství nemá podezření. Je povinností lékaře tuto možnost aktivně zjišťovat. Pokud je těhotenství nepravděpodobné, je možné k vyšetření přistoupit. V případě, že je těhotenství potvrzeno či je pravděpodobné (opoždění menstruace), musí doporučující lékař a vyšetřující radiolog spolu s pacientkou znovu projednat nutnost vyšetření a jeho případné odložení na pozdější stadium těhotenství či po porodu. Bere se však v potaz i to, že zásadní výkon prospěšný pro matku je nepřímo prospěšný i jejímu nenarozenému dítěti a jeho odložení může ohrozit matku i plod.
Pokud už k plánovanému či náhodnému ozáření těhotné ženy došlo, míra poškození záleží na dvou faktorech: na dávce radiace v děloze a období těhotenství, kdy bylo vyšetření provedeno. Nejméně citlivý na záření je zárodek do třetího týdne těhotenství, naopak nejcitlivější je mezi třetím týdnem a čtvrtým měsícem. Obecně platí, že při klasickém snímkování jsou dávky záření minimální, a pokud se nesnímkuje přímo oblast dělohy, je riziko pro plod zanedbatelné. Při větším ozáření a při vyšetření cíleném na oblast dělohy by měl posoudit riziko radiologický fyzik ve spolupráci s genetikem a závěry projednat s pacientkou. Rozhodně není důvod automaticky přemýšlet o interrupci a většinou ani o rizikových prenatálních vyšetřeních, jako je odběr plodové vody.
Jestli se vám tedy stalo, že jste v těhotenství absolvovala vyšetření rentgenovým zářením, není důvod myslet hned na to nejhorší. Každý případ se zhodnotí individuálně, ale obecně lze říct, že riziko poškození plodu při ojedinělém ozáření je minimální. Pokud se teprve snažíte otěhotnět a plánujete RTG vyšetření, objednejte se na něj v první polovině cyklu ještě před možným oplodněním.
(kov)
Zdroje:
www.porodnice.cz
www.crs.cz
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
