Metody asistované reprodukce jsou svým technickým provedením na celém světě prakticky stejné. V čem se ale mohou lišit, je cena, dostupnost léčby, finanční účast pojišťoven a zjednodušeně také to, co se v dané zemi smí a nesmí.
Metody asistované reprodukce jsou svým technickým provedením na celém světě prakticky stejné. V čem se ale mohou lišit, je cena, dostupnost léčby, finanční účast pojišťoven a zjednodušeně také to, co se v dané zemi smí a nesmí.
První, co se liší, je dostupnost léčby neplodnosti. Zatímco v rozvinutých zemích není umělé oplodnění (IVF) žádný problém, v zemích třetího světa chybí finance i zdravotnická síť. Navíc jsou oproti vyspělým zemím nejčastější příčinou neplodnosti hlavně různé infekční nemoci, které způsobí neprůchodnost vejcovodů.
Co se týká účasti pojišťoven, nutno říci, že jsou na tom české klientky velice dobře. České pojišťovny hradí čtyři cykly se stimulací vaječníků a odběrem vajíček a tři embryotransfery. Horní hranice věku, dokdy ještě pojišťovna hradí základní IVF, je většinou 39 let. Klientky v Izraeli jsou na tom ještě lépe, neboť tam veřejné zdravotní pojištění hradí všem izraelským ženám téměř veškeré náklady na IVF až do narození dvou dětí. V USA záleží úhrada na druhu pojistky. Často ale IVF nepokrývá. V Německu veřejné pojištění hradí 50 % nákladů. Jsou tam ale dlouhé čekací doby a mnohá omezení.
Ve Velké Británii by měly být Národní zdravotní službou hrazeny tři cykly. Ale zda bude hrazen jeden, dva, tři, či žádný, rozhoduje tzv. primary care trust příslušného regionu. Čekací doby jsou také dlouhé, a proto si mnozí zvolí léčbu na soukromých klinikách, hrazenou z vlastní kapsy. Proto mají také česká centra asistované reprodukce mnoho britských a německých klientů. Dalším důvodem je také to, že například Německo a Itálie zakazují zmrazování embryí, dárcovství vajíček nebo preimplantační diagnostiku.
Náhradní mateřství, tedy situace, kdy dítě odnosí a porodí náhradní matka, je legální například ve Velké Británii a v některých státech USA. I Indii je to také zcela běžné. V České republice to není v podstatě povoleno, ale ani zakázáno.
(jas)
Zdroj:
en.wikipedia.org
www.hfea.gov.uk
www.ivf-infertility.com
www.lf3.cuni.cz
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
