Metody asistované reprodukce jsou stále více využívané. Od roku 1978, kdy bylo počato první miminko ze zkumavky, zaznamenaly tyto metody obrovský rozmach.
Metody asistované reprodukce jsou stále více využívané. Od roku 1978, kdy bylo počato první miminko ze zkumavky, zaznamenaly tyto metody obrovský rozmach. Ačkoli se o umělém oplodnění mluví stále častěji, koluje v povědomí veřejnosti stále mnoho matoucích informací. Přinášíme ty nejčastější z nich.
Tyto dva pojmy si mnozí často pletou. Sterilita ovšem znamená neschopnost otěhotnět. Infertilita zase neschopnost dítě donosit.
Omyl. Přibývá stále více párů, kde je příčinou neplodnosti právě mužský faktor.
Je pravda, že při umělém oplodnění je vyšší pravděpodobnost vícečetného těhotenství. Ale není to pravidlo a současné metody se tuto možnost snaží eliminovat například omezením počtu implantovaných embryí do dělohy.
Podle statistik se 3,5 % dětí počatých metodami asistované reprodukce rodí s vrozenou vadou. U dětí počatých přirozenou cestou se nějaká vrozená vady vyskytuje ve 2,5 % případů. Podle odborníků to ale není příliš velký rozdíl.
Ani toho se není třeba obávat. Tyto léky totiž působí jen na folikuly (dutinka ve vaječníku, ve které dozrává vajíčko), které na začátku menstruačního cyklu začaly ve vaječníku uzrávat. Normálně však dozraje až do konce pouze jeden a ostatní zaniknou. A právě jejich zániku zabrání léky na stimulaci vaječníků. Díky nim pak uzraje více folikulů, a proto je možno odebrat i více vajíček.
Podle studií nejsou tyto léky spojeny se vznikem nádorů vaječníků.
A tak by výčet mohl pokračovat dál a dál. Shrnuto a podtrženo, metody asistované reprodukce mají mnohá negativa, ale ještě více pozitiv.
(jas)
Zdroje:
www.medic8.com
www.fertilityauthority.com
www.nlm.nih.gov
www.ivf-services.com
O problémech s početím se z logického důvodu více hovoří ve vztahu k ženám, odborné studie však ukazují, že i mužský faktor se na neplodnosti párů podílí nezanedbatelnou měrou. Proto se nabízí otázka, zda by tuto skutečnost neměli vzít v potaz muži, kteří plánují v budoucnosti založit rodinu, a zda by se neměli začít o své reprodukční zdraví více zajímat.
Číst více
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
