Onemocnění covid-19 v souvislosti s přípravou na těhotenství a se samotným těhotenstvím je důležité a každodenně probírané téma. Do dnešního dne bohužel stále chybí dostatečné množství dat, o která by se mohli odborníci opřít v otázce jasných doporučení, pokud jde o očkování této rizikové skupiny. Některé informace ovšem známé jsou a z nich vyplývají i postoje (nejen) českých lékařů a další odborníků.
Při každé léčbě a lékařském výkonu musí lékař vyvažovat všechna pro a proti. Co by se stalo, kdybychom neléčili? Jaká rizika mají pro danou skupinu pacientů konkrétní zákroky? Je přínosem určitá léčba? Převažují přínosy léčby možná rizika? V každodenní praxi si pokládají lékaři stále dokola tyto samé otázky. Jak se správně někdy říká: „V medicíně není malých výkonů.“ I banální zákrok se může zkomplikovat. Na běžně užívané léčivo může vzniknout těžká alergická reakce s hrozivými následky. Na druhou stranu neléčit a neprovádět některé výkony znamená pro většinu pacientů problém. Podobně je to nyní i s očkováním u žen plánujících graviditu i u žen, které již jsou těhotné. Vzhledem k tomu, že tyto vakcíny patří mezi relativně nové přípravky, je samozřejmě namístě jistá obezřetnost. Na druhou stranu zde ale máme případy s těžkým průběhem onemocnění covid-19 v populaci těhotných žen, převážně ve třetím trimestru, a proto je potřeba si položit otázku: Proč neočkovat, když máme k dispozici látku, která je schopná tomuto těžkému průběhu zabránit?
Aktuálním společným stanoviskem České vakcinologické společnosti ČLS JEP a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP z letošního června je, že očkování u těhotných žen proti onemocnění covid-19 v těhotenství je možné a mělo by být nabízeno těhotným ženám podobně jako ostatní dospělé populaci na základě věku, klinického a pracovního rizika. Nastávající maminky nejsou oproti ženám ve stejné věkové skupině více ohroženy nákazou covidem-19, mohou však mít závažnější průběh onemocnění. Ten je u většiny těhotných žen asymptomatický nebo lehký.
Vyšší riziko závažného průběhu onemocnění covid-19 mají těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství. Dalšími rizikovými faktory jsou:
Těhotné ženy s onemocněním covid-19 ve třetím trimestru těhotenství mají při porovnání se zdravými nastávajícími maminkami vyšší riziko předčasného porodu, a proto by očkování v těhotenství nemělo být odkládáno. Rozhodnutí o vakcinaci proti covidu-19 v těhotenství je osobní a individuální volbou těhotné ženy. Je vhodné zejména u žen s vyšším rizikem nákazy i závažného průběhu onemocnění covid-19.
Očkovány mohou být těhotné ženy z důvodu:
Očkování v těhotenství je vhodné plánovat po dokončeném 12. týdnu těhotenství, tj. kdykoli po prvním trimestru. Prvních 12 týdnů těhotenství je nejdůležitějších pro vývoj dítěte. Při zjištění těhotenství po první dávce vakcíny proti covidu-19 je vhodné druhou dávku podat až po dokončeném 12. týdnu těhotenství. Vakcína je funkční a stimuluje imunitní systém bez ohledu na fázi těhotenství, ve které je podána. Očkovat je možné také bezprostředně po porodu. Před vakcinací žen v produktivním věku není nutné provádět těhotenský test. U žen plánujících těhotenství není nutné po očkování oddalovat těhotenství.
Velké klinické studie, které ukázaly, že vakcíny proti covidu-19 jsou bezpečné a účinné, nezahrnovaly těhotné ženy. Limitované údaje ze studií na zvířatech a neúmyslně očkovaných těhotných ženách (ženy, které o svém těhotenství v době očkování nevěděly) neprokázaly nežádoucí účinky na plod a průběh těhotenství. Také zatím poměrně malé množství žen otěhotnělo poté, co dostaly vakcínu. Dosud nebyly zaznamenány žádné známky komplikací při očkování těhotných žen, ale jejich počty jsou stále ještě příliš malé na definitivní závěry. Výsledky monitorování ve Spojených státech, kde více než 100 000 těhotných žen dostalo vakcínu proti covidu-19, nevyvolaly žádné obavy o bezpečnost. Podobně nejsou dosud hlášeny žádné varovné bezpečnostní signály z Izraele, kde je očkování těhotných žen doporučováno a prováděno. Vakcíny proti covidu-19 neobsahují složky, o nichž je známo, že jsou škodlivé pro těhotné ženy nebo vyvíjející se dítě. Výrobci vakcín pokračují ve shromažďování dat a kontrolují údaje od žen v dokončených klinických studiích, které dostaly vakcínu a otěhotněly. Žádné varovné bezpečnostní signály dosud nebyly zaznamenány. Studie na zvířatech, která byla očkována vakcínou výrobců Moderna, Pfizer/BioNTech nebo Johnson & Johnson před březostí nebo během ní, nezjistily žádné výsledky, které by vyvolaly obavy ohledně bezpečnosti ať už jejich vlastní, či jejich plodů.
Na základě mechanismu účinku vakcín proti covidu-19 v lidském těle nejsou tyto látky považovány za rizikové pro kojící ženu ani její kojené dítě. Kojící ženy proto mohou být proti covidu-19 také očkovány. Zároveň je třeba říct, že zatím neproběhlo dostatečné množství klinických studií na očkování u této populace žen, a proto nejsou dostupná data ohledně bezpečnosti a efektu vakcín u kojících žen, kojených dětí a také vlivu očkování na produkci či exkreci mléka.
První dostupné studie prokazují možnost přenosu protilátek po očkování do mateřského mléka. Vakcínou indukovaná (vyvolaná) imunitní odpověď byla významně větší než (imunitní) reakce na přirozenou infekci, byl tedy zaznamenán přenos protilátek na novorozence prostřednictvím placenty a mateřského mléka. Očkování těhotných a kojících žen by tak mohlo poskytovat jak maternální, tak neonatální ochranu (ochranu matky i dítěte) před onemocněním covid-19.
Studie posuzující bezpečnost vakcín výrobců Pfizer/BioNTech a Moderna u více než 35 tisíc těhotných žen v USA nezjistila žádná zvýšená rizika pro těhotenství, porod nebo novorozence. V souladu s doporučením České vakcinologické společnosti ČLS JEP a Státního ústavu pro kontrolu léčiv z května letošního roku se z preventivních důvodů (velmi vzácný nežádoucí účinek vzniku syndromu trombózy s trombocytopenií u osob do 60 let věku) nedoporučuje u těhotných a kojících žen používat vakcíny společností AstraZeneca a Johnson & Johnson.
Neexistuje absolutně žádný důkaz a ani teoretický důvod, proč by některá z vakcín proti onemocnění covid-19 mohla ovlivnit plodnost žen nebo mužů. Studie na zvířatech nenaznačily žádné přímé ani nepřímé škodlivé účinky související s reprodukční toxicitou. Očkování nezpůsobuje neplodnost. Očkování nemůže ovlivnit ani léčbu plodnosti. Je možné zvážit načasování vakcinace během léčby plodnosti a oddálit její aplikaci o několik dní od některých léčebných postupů, například odběru vajíček v rámci mimotělního oplodnění (in vitro fertilizace). To z důvodu možného výskytu nežádoucích reakcí po očkování, které je potřeba odlišit od reakcí organismu na léčbu neplodnosti.
MUDr. Luboš Vlček
vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny Gynem
Stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP ze dne 3. 6. 2021. Dostupné z https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2021/06/Stanovisko-k-očkován%C3%AD-proti-onemocněn%C3%AD-covid-19-u-těhotných-a-koj%C3%ADc%C3%ADch-žen.pdf.
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
Neplodnost se v současné době stává celosvětovým problémem, se kterým se potýká přibližně 15–20 % párů v reprodukčním období. Se vzrůstajícím věkem páru se riziko ještě zvyšuje. Na vině je v mnoha případech nezdravý životní styl charakterizovaný patologickými pohybovými stereotypy a provázený stresem, který se ještě prohlubuje ve chvíli, kdy pár zjistí komplikace při početí potomka. Pro odstranění řady obtíží (tzv. funkční sterility) může být využito fyzioterapie (pohybové terapie). Hlavním cílem tohoto oboru je diagnostika a léčba poruch pohybového aparátu a zároveň prevence jejich vzniku.
Číst více
