S neplodností se v dnešní době potýká každý sedmý pár. I když toto téma ve společnosti není již úplně tabu, stále se o něm nemluví dostatečně.
S neplodností se v dnešní době potýká každý sedmý pár. I když toto téma ve společnosti není již úplně tabu, stále se o něm nemluví dostatečně. Často tato potíž dokáže – právě i díky nahlížení okolí – velmi negativně ovlivnit život postiženého páru.
Dlouhá staletí byla a částečně i dnes je příčina neplodnosti přisuzována ženě. Vnímání ženy neschopné otěhotnět má v historii i současnosti několik aspektů:
Hodnota plodnosti se měnila se změnou aktuálních potřeb společnosti a tím, co bylo zrovna považováno za normu. V polovině 19. století měla žena průměrně šest dětí a plození bylo považováno za její hlavní úkol. Nicméně do tohoto období se datuje i první vzestup hnutí propagujícího kontrolované početí. Zvláště pro chudé bylo tehdy množství dětí spíše přítěží. Naopak v zemích třetího světa s vysokou úmrtností dětí a prakticky nedostupnou lékařskou péčí je vysoká plodnost považována za přínos. Skutečná situace žen tedy byla a je často jiná než normy prezentované společností.
Neschopnost počít dítě ještě stále není vnímána jako nemoc, nýbrž jako jisté selhání. Mít dítě je považováno za společenskou normu. Navíc okolí o neplodnosti svých známých obvykle neví a pak je nevědomky zraňuje. Například bezdětná žena okolo třicítky se pravidelně potýká s dotazy na dítě, často bývá obviňována z kariérizmu a sobectví. Přitom je možné, že se již roky neúspěšně snaží otěhotnět, ale jelikož se s tímto intimním problémem nikomu nesvěří, stává se terčem pomluv a dohadů. Pokud se naopak odhodlá okolí svěřit, je vystavena soucitným pohledům.
Problematický je i postoj veřejnosti k metodám umělého oplodnění a dárcovství vajíček, spermií či embryí. Obecně ale lze říct, že se zvyšující se mediální osvětou se stává veřejnost těmto metodám čím dál více nakloněna. Většina párů plánujících potomka si nepřipouští, že by se problém s početím mohl týkat i jich, dokud nejsou postaveni před realitu. Pak bohužel zjistí, že Češi jsou k neplodným párům stále poměrně netolerantní.
(kov)
Zdroje:
www.novinky.cz
www.fertilitycommunity.com
zdravi.e15.cz
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
