1. 3. 2011
Mužská neplodnost souvisí s rakovinou varlat
Neplodní muži mají zvýšené riziko vzniku rakoviny varlat. S tímto zjištěním přišli ve studii publikované v Archives of Internal Medicine američtí lékaři na základě více než třicetiletých statistik mapujících neplodné muže v USA.
Neplodní muži mají zvýšené riziko vzniku rakoviny varlat. S tímto zjištěním přišli ve studii publikované v Archives of Internal Medicine američtí lékaři na základě více než třicetiletých statistik mapujících neplodné muže v USA.
Nejčastější rakovina
Testikulární germinální rakovina patří mezi nejčastější druhy rakoviny u mladých mužů v průmyslově vyspělých zemích. Nebylo tomu tak ale vždy. Značný nárůst tohoto typu rakoviny totiž lékaři zaznamenávají v posledních 30 až 50 letech, kdy shodou okolností klesá i kvalita a množství spermatu a tím pádem je i nižší šance na oplodnění. Američtí vědci potvrdili, že tyto dva zdánlivě nesouvisející trendy spolu velice úzce souvisí. Během let 1967 až 1998 do studie zahrnuli cekem 22 562 mužů, kteří byli vyšetřováni na základě abnormálních hodnot semene. Údaje pak porovnávali s národním rakovinným registrem.
Genetické předpoklady, nebo častější testy?
U 34 sledovaných pacientů byla do jednoho roku od stanovení neplodnosti diagnostikována i rakovina varlat. Ve srovnání s muži stejného věku měli neplodní jedinci téměř třikrát větší riziko vzniku tohoto druhu rakoviny. Lékaři nejprve za rizikový faktor vzniku rakoviny varlat nepovažovali neplodnost samotnou, ale spíše její léčbu. Tato teorie se ale nakonec ukázala jako velice nepravděpodobná, protože léčba neplodnosti většinou zahrnuje celou škálu metod asistované reprodukce oproti konkrétní konzervativnímu nebo chirurgickému řešení mužské neplodnosti. Jako možnost se také jeví fakt, že neplodní muži podstupují více testů. Takže pravděpodobnost, že se u nich podaří rakovinu odhalit, je vyšší.
Dalším možným vysvětlením může být i podobná genetická predispozice, která je společná jak pro mužskou neplodnost, tak i pro rakovinu varlat. Všechny tyto možnosti ale ještě musí být buď potvrzeny, nebo vyvráceny dalšími studiemi.
(kam)
Zdroj: Arch Intern Med. 2009; 169 [4]: 351–356.
