Zásluhou vědců z Univerzity v Newcastlu ve Velké Británii by se to mohlo stát skutečností. K celému zákroku by mělo stačit vajíčko a spermie nastávajících rodičů a vajíčko dárkyně.
Zásluhou vědců z Univerzity v Newcastlu ve Velké Británii by se to mohlo stát skutečností. K celému zákroku by mělo stačit vajíčko a spermie nastávajících rodičů a vajíčko dárkyně.
Každé dvousté dítě se narodí s nějakou mutací v mitochondriální DNA, která se naštěstí projeví jen málo, nebo dokonce vůbec. Bohužel u jednoho z 6 500 dětí se mutace projeví velmi vážně. Obvykle jako poruchy učení, slepota, svalová slabost, cukrovka, jaterní nebo srdeční selhání a může skončit smrtelně již v časném novorozeneckém věku.
Mitochondriální onemocnění navíc nelze léčit. Vědci se tedy pokusili problém vyřešit. Z oplozeného vajíčka matky s mitochondriálním onemocněním odebrali jádro vajíčka a spermie a vložili je do oplozeného vajíčka zdravé dárkyně, z kterého předtím jádra také odebrali. Celá pointa tkví v tom, že do vajíčka dárkyně byla prostřednictvím přenesených jader přenesena genetická informace od obou rodičů, a tak jejich potomek zdědí jejich vlastnosti i vzhled. Co naopak přeneseno nebylo, je mitochondriální DNA, která není uložena v jádře, ale v mitochondriích. A ty zůstaly v předchozím, „nemocném“ vajíčku.
Rodiče se nemusí bát, že by se DNA dárkyně projevilo na vzhledu či vlastnostech potomka. Mitochondriální DNA (mitochondrie jsou energetická centra buňky, ve kterých je vytvářena energie pro buňku) je totiž obsažena pouze v mitochondrii a obsahuje genetické informace týkající se výhradně těchto mikroskopických buněčných „elektráren“. Do vzhledu a vlastností tedy vůbec nezasahuje.
Užití této metody by znamenalo senzaci. Prozatím vědci dokázali, že to je možné.
(jas)
Zdroj: www.medicalnewstoday.com
O problémech s početím se z logického důvodu více hovoří ve vztahu k ženám, odborné studie však ukazují, že i mužský faktor se na neplodnosti párů podílí nezanedbatelnou měrou. Proto se nabízí otázka, zda by tuto skutečnost neměli vzít v potaz muži, kteří plánují v budoucnosti založit rodinu, a zda by se neměli začít o své reprodukční zdraví více zajímat.
Číst více
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
