Zmrazování vajíček neboli kryoprezervace oocytů patří mezi relativně nové metody umělého oplodnění. První dítě počaté pomocí této techniky se narodilo roku 1986.
Zmrazování vajíček neboli kryoprezervace oocytů patří mezi relativně nové metody umělého oplodnění. První dítě počaté pomocí této techniky se narodilo roku 1986. Protože se ale tehdejší způsob zmrazení pojil s vysokým rizikem poškození DNA oocytu, a mohl tak způsobit některé vrozené defekty dítěte, byla kryoprezervace ženských pohlavních buněk na celou dekádu ponechána stranou zájmu. V dnešní době se ale lékaři k této metodě opět vrací.
Možnost odběru a uchování vajíček ve zmraženém stavu je dobrá zpráva především pro ženy, u kterých z nějakého důvodu hrozí ztráta plodnosti. Je tomu tak například u onkologických pacientek před cykly chemoterapie nebo ozařování, u žen, které musí podstoupit odstranění vaječníků, nebo u těch, které své první těhotenství odkládají až do vyššího věku. Zároveň je tato metoda jistou alternativou zmrazení celých embryí ve státech, kde tento postup zákon nedovoluje, nebo pro páry, pro které je z etického hlediska nepřijatelný.
Lidské vajíčko je největší buňka v těle a obsahuje značné množství vody. Problémem během procesu zmrazení je fakt, že se tato voda promění v ledové krystalky a může tak poškodit chromozomy a vlastní DNA. Proto byly vynalezeny tzv. kryoprotektivní látky, které tomuto ději mohou zabránit.
Novinkou na poli kryoprezervace oocytů je tzv. ultrarychlé zmrazení (vitrifikace), které je používáno teprve několik let. Umožňuje použití vyšší koncentrace kryoprotektivních látek a extrémně rychlé zmrazení neposkytne vodě dostatek času k utvoření krystalků. Proto zůstane životaschopných větší počet vajíček než při původní metodě pomalého mrazení.
Protože je využití zmrazených vajíček při umělém oplodnění užíváno poměrně krátkou dobu a spíše výjimečně, není ještě zcela známa míra rizika s touto metodou spojená. Přesto ale pro řadu žen představuje jedinou šanci mít v budoucnu své biologicky vlastní dítě.
(veri)
Zdroj: www.ivf-infertility.com
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
