Články - detail

Domů dash Články dash Kdy už je na umělé oplodnění příliš pozdě?
Kdy už je na umělé oplodnění příliš pozdě?
calendar 10. 4. 2010

Kdy už je na umělé oplodnění příliš pozdě?

Čistě teoreticky vlastně skoro nikdy. Vždyť Indka Omkari Panwar, která díky mimotělnímu oplodnění porodila císařským řezem zdravá dvojčata ve svých sedmdesáti letech, je toho živým důkazem.

Čistě teoreticky vlastně skoro nikdy. Vždyť Indka Omkari Panwar, která díky mimotělnímu oplodnění porodila císařským řezem zdravá dvojčata ve svých sedmdesáti letech, je toho živým důkazem.

Jak je vidět, i čas se dá nějak obejít

Přibývající věk se jednoznačně podepíše na kvalitě vajíček. Tím samozřejmě klesá počet z nich vzniklých životaschopných a kvalitních embryí i možnost otěhotnění. Po dosažení věku 45 let se úspěšnost metod asistované reprodukce s použitím vlastních vajíček pohybuje kolem jednoho až dvou procent. Jinak je tomu ovšem v situaci, kdy jsou místo vajíček vlastních použita vajíčka od jiné dárkyně. V takovém případě může šance na otěhotnění vystoupat až k šedesáti procentům.

Existuje tedy věková hranice pro mimotělní oplodnění?

Jako doporučený maximální věk pro mimotělní oplodnění stanovuje vyhláška věk 49 let. Důležité je si povšimnout slov doporučený maximální věk, nejedná se tedy o věk přísně stanovený. Přesahovat tuto hranici se však nedoporučuje. Důvodem je to, aby dítě dospělo ještě za života matky.

Kolem placení musí být jasno

Jedinou v souvislosti s umělým oplodněním (IVF) přesně vymezenou věkovou hranicí je ta, která se týká úhrad mimotělního oplodnění zdravotní pojišťovnou. Podle zákona je totiž ze zdravotního pojištění hrazeno mimotělní oplodnění do věku 39 let + 364 dní, a to nejvíce třikrát za život. To tedy v praxi znamená čtyři cykly se stimulací vaječníků a v rámci nich maximálně tři cykly s přenosem embryí.

Ze čtyř cyklů se stimulací je vlastně jeden náhradní pro případ, že by se jeden přenos embrya neuskutečnil. I přesto je mimotělní oplodnění velmi drahá záležitost. Páry si musí za léky ke stimulaci připlácet a jiné procedury, které zvyšují šanci na úspěch, nebo zmrazení a uchovávání vajíček si musí plně zaplatit.

Jak se tedy zdá, je-li pozdě, či nikoli, určuje finanční situace, zodpovědnost lékařů a zdravý selský rozum.

(jas)

Zdroj:
www.vzp.cz
revue.idnes.cz
www.tribune.cz
www.reprofit.cz

VIDEO: Dva příběhy léčby neplodnosti se šťastným koncem

VIDEO: Dva příběhy léčby neplodnosti se šťastným koncem

Jana a Michaela – dvě mladé ženy, které se se svými partnery marně pokoušely spontánně otěhotnět. V případě Jany bránila početí neprůchodnost vejcovodů, u Michaely bylo potíží více, zejména však špatný spermiogram manžela. U obou párů pak zabrala moderní léčba pomocí asistované reprodukce. Jak moc byla náročná a dlouhá jejich cesta za vytouženým potomkem? Podívejte se na inspirativní pacientské příběhy obou žen, které svým odborným pohledem doplnil jejich ošetřující lékař MUDr. Luboš Vlček.

Číst více
Očkovat, či neočkovat proti covidu? Důležitá otázka pro ženy, které plánují rodinu

Očkovat, či neočkovat proti covidu? Důležitá otázka pro ženy, které plánují rodinu

Onemocnění covid-19 v souvislosti s přípravou na těhotenství a se samotným těhotenstvím je důležité a každodenně probírané téma. Do dnešního dne bohužel stále chybí dostatečné množství dat, o která by se mohli odborníci opřít v otázce jasných doporučení, pokud jde o očkování této rizikové skupiny. Některé informace ovšem známé jsou a z nich vyplývají i postoje (nejen) českých lékařů a další odborníků.

Číst více