Články - detail

Domů dash Články dash Kdo a kdy může darovat spermie a vajíčka
Kdo a kdy může darovat spermie a vajíčka
calendar 27. 12. 2007

Kdo a kdy může darovat spermie a vajíčka

V ČR definuje umělé oplodnění a nakládání s embryi zákon č. 227/2006 Sb. Zahrnuje část, která se zabývá výzkumem na kmenových buňkách a souvisejícími činnostmi, a dále novely stávajících zákonů. 

V ČR definuje umělé oplodnění a nakládání s embryi zákon č. 227/2006 Sb. Zahrnuje část, která se zabývá výzkumem na kmenových buňkách a souvisejícími činnostmi, a dále novely stávajících zákonů.

Novelizace zákona č. 20/1966 Sb.

Nejvýznamnější změnou prošel zákon č. 20/1966 Sb., který stanovuje metody a postupy, při nichž dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami při léčbě neplodnosti ženy nebo muže. Lékař, který provádí odběr zárodečných buněk (vajíček nebo spermií) a následně i umělé oplodnění, je povinen před provedením výkonů poučit osoby o povaze těchto zákroků, stejně jako informovat o možných rizicích a dalších okolnostech.

Pokud je někdo dárcem vajíček nebo spermií, musí to být muž nebo žena, kteří netvoří neplodný pár. Darovat vajíčka může žena ve věku 18 až 35 let, dárcem spermií může být muž ve věku 18 až 40 let. K oplození nelze použít spermie muže, o kterém je známo, že je příbuzným v řadě přímé nebo sourozencem, strýcem, bratrancem nebo dítětem bratrance nebo sestřenice ženy. Dárce poskytuje souhlas s provedením asistované reprodukce a s použitím buněk k umělému oplodnění nebo k využití nadbytečných embryí k výzkumu.

Zákon také stanovuje, že u ženy smí být oplozeno a přeneseno do dělohy jen tolik embryí, kolik je podle současných lékařských poznatků zapotřebí k úspěšnému navození těhotenství. Jasně definuje použití zárodečných buněk a embryí vytvořených k umělému oplodnění pouze pro umělé oplodnění. Pokud nejsou použita všechna embrya, lze je uchovat pro další léčbu. Rozhodne-li se pár, že embrya už nebude chtít využít, může dát souhlas k darování jiné ženě nebo pro výzkumné účely.

Novela zakazuje, aby se pomocí umělého oplodnění volilo pohlaví dítěte. Na druhé straně pokud je zjištěno, že se v rodině objevila závažná nemoc, která je vázaná na pohlaví, lze předejít metodami asistované reprodukce narození dítěte se závažným genetickým onemocněním.

(nes)

Zdroj: Zákon 227/2006 Sb.

VIDEO: Dva příběhy léčby neplodnosti se šťastným koncem

VIDEO: Dva příběhy léčby neplodnosti se šťastným koncem

Jana a Michaela – dvě mladé ženy, které se se svými partnery marně pokoušely spontánně otěhotnět. V případě Jany bránila početí neprůchodnost vejcovodů, u Michaely bylo potíží více, zejména však špatný spermiogram manžela. U obou párů pak zabrala moderní léčba pomocí asistované reprodukce. Jak moc byla náročná a dlouhá jejich cesta za vytouženým potomkem? Podívejte se na inspirativní pacientské příběhy obou žen, které svým odborným pohledem doplnil jejich ošetřující lékař MUDr. Luboš Vlček.

Číst více
Očkovat, či neočkovat proti covidu? Důležitá otázka pro ženy, které plánují rodinu

Očkovat, či neočkovat proti covidu? Důležitá otázka pro ženy, které plánují rodinu

Onemocnění covid-19 v souvislosti s přípravou na těhotenství a se samotným těhotenstvím je důležité a každodenně probírané téma. Do dnešního dne bohužel stále chybí dostatečné množství dat, o která by se mohli odborníci opřít v otázce jasných doporučení, pokud jde o očkování této rizikové skupiny. Některé informace ovšem známé jsou a z nich vyplývají i postoje (nejen) českých lékařů a další odborníků.

Číst více