Když se řekne test paternity neboli test otcovství, vybaví se mnohým z nás tolik očekávané sdělení pravdy, kdo je otcem našeho dítěte. Je to Karel, nebo Jan?
Když se řekne test paternity neboli test otcovství, vybaví se mnohým z nás tolik očekávané sdělení pravdy, kdo je otcem našeho dítěte. Je to Karel, nebo Jan? Díky dnešním moderním laboratorním metodám je možné tuto skrytou skutečnost poměrně jednoduše zjistit a vynést na světlo.
Vědci na celém světě uskutečňují test otcovství regulérně. Vzorky jsou obvykle sbírány z úst. Ze slin, kde jsou obsaženy četné buňky, se pak vyhodnocuje DNA. DNA má každá buňka v našem těle. Skládá se z mnoha úseků, kterým se říká geny. Tyto úseky nesou genetickou informaci, kterou mohou zdědit naši potomci. Obvykle se vezme štětička s vatovým tamponem a provede se stěr právě ze sliznice dutiny ústní.
Test DNA může kromě určení otcovství odhalit také případné vrahy a zločince. Bohužel ale už neplatí, že je vždy na 100 % spolehlivý. Příkladem může být aféra z roku 2007, kdy se doktor Lorente, šéf genetické laboratoře na univerzitě v Granadě, setkal s nezvyklým případem. Muž, který podstoupil test otcovství, jim přinesl nesmyslný výsledek. Po opakovaném provedení testu se přišlo na skutečnost, že muž má v ústech DNA od dvou odlišných osob.
Po vyloučení jiných možných příčin vznikla otázka, jak je to možné. Po dlouhém rozhovoru muž připustil, že před provedením testu DNA si dal do pusy množství slin, které nalezl v nějaké láhvi. Muž se chtěl vyhnout nutnosti placení na nemanželské dítě a pokoušel se obelhat nejen genetickou laboratoř, ale i justici.
Z daného případu plyne, že ani test DNA nemusí vždy zaručovat očekávaný výsledek. Vědci proto zavedli výplach dutiny ústní vodou před odebráním potřebného vzorku. I nadále tak snad můžeme doufat, že nám test paternity otce našeho dítěte regulérně odhalí.
(ena)
Zdroj: International Mixed Buccal Cell Reference Sample in a Paternity Case Journal of Forensic Sciences, 52: 397–399, 2007
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
