2. 1. 2009
Je test otcovství opravdu spolehlivý?
Když se řekne test paternity neboli test otcovství, vybaví se mnohým z nás tolik očekávané sdělení pravdy, kdo je otcem našeho dítěte. Je to Karel, nebo Jan?
Když se řekne test paternity neboli test otcovství, vybaví se mnohým z nás tolik očekávané sdělení pravdy, kdo je otcem našeho dítěte. Je to Karel, nebo Jan? Díky dnešním moderním laboratorním metodám je možné tuto skrytou skutečnost poměrně jednoduše zjistit a vynést na světlo.
Otec pod drobnohledem
Vědci na celém světě uskutečňují test otcovství regulérně. Vzorky jsou obvykle sbírány z úst. Ze slin, kde jsou obsaženy četné buňky, se pak vyhodnocuje DNA. DNA má každá buňka v našem těle. Skládá se z mnoha úseků, kterým se říká geny. Tyto úseky nesou genetickou informaci, kterou mohou zdědit naši potomci. Obvykle se vezme štětička s vatovým tamponem a provede se stěr právě ze sliznice dutiny ústní.
Jeden člověk, dvojí DNA?
Test DNA může kromě určení otcovství odhalit také případné vrahy a zločince. Bohužel ale už neplatí, že je vždy na 100 % spolehlivý. Příkladem může být aféra z roku 2007, kdy se doktor Lorente, šéf genetické laboratoře na univerzitě v Granadě, setkal s nezvyklým případem.
Muž, který podstoupil test otcovství, jim přinesl nesmyslný výsledek. Po opakovaném provedení testu se přišlo na skutečnost, že muž má v ústech DNA od dvou odlišných osob.
Po vyloučení jiných možných příčin vznikla otázka, jak je to možné. Po dlouhém rozhovoru muž připustil, že před provedením testu DNA si dal do pusy množství slin, které nalezl v nějaké láhvi. Muž se chtěl vyhnout nutnosti placení na nemanželské dítě a pokoušel se obelhat nejen genetickou laboratoř, ale i justici.
Vypláchnout, prosím!
Z daného případu plyne, že ani test DNA nemusí vždy zaručovat očekávaný výsledek. Vědci proto zavedli výplach dutiny ústní vodou před odebráním potřebného vzorku. I nadále tak snad můžeme doufat, že nám test paternity otce našeho dítěte regulérně odhalí.
(ena)
Zdroj: International Mixed Buccal Cell Reference Sample in a Paternity Case
Journal of Forensic Sciences, 52: 397–399, 2007