V dnešní době je umělé přerušení těhotenství bezpečným zákrokem a komplikace nastávají jen zřídka. Možnost dalšího otěhotnění tedy není nijak výrazně snížena.
V dnešní době je umělé přerušení těhotenství bezpečným zákrokem a komplikace nastávají jen zřídka. Možnost dalšího otěhotnění tedy není nijak výrazně snížena a riziko předčasného porodu nebo potratu je zvýšené jen minimálně. To vše samozřejmě platí za předpokladu, že vše proběhne tak, jak má.
Pravděpodobnost dalších otěhotnění závisí na způsobu provedení interrupce (umělého přerušení těhotenství) a na týdnu těhotenství, ve kterém bylo přerušení provedeno. Jako všude jinde i tady platí rčení "čím dříve, tím lépe". Čím později je interrupce provedena, tím je větší riziko komplikací, které mohou mít vliv na další otěhotnění.
Existují dva způsoby provedení interrupce. První je tzv. chemická interrupce (podání tzv. potratové pilulky RU 486), prováděná v počáteční fázi těhotenství. Podle výzkumů tato metoda nesnižuje možnost dalšího otěhotnění a nezvyšuje riziko potratu.
Má ovšem svá pro i proti a v některých zemích není její použití povoleno. Druhou a zároveň nejpoužívanější možností je odstranění plodu chirurgicky. V tomto případě může dojít k různým komplikacím, které jsou však v dnešní době v maximální míře eliminovány.
Jednou z komplikací je například poranění až úplné protržení děložní stěny. Vzniklá jizva může bránit uhnízdění oplozeného vajíčka. Rozšiřování děložního hrdla, zejména při opakovaných interrupcích, může vést k jeho nedostatečnosti. Nedokáže totiž držet těsně zavřené a může hrozit předčasný porod nebo potrat. Někdy se také nepodaří odstranit celé plodové vejce, což vede ke krvácení a následné infekci. Zánět může způsobit neprůchodnost vejcovodů a otěhotnění je pak možné jen s pomocí umělého oplodnění.
Jak se zdá, je tedy nejlepší možnost umělého přerušení těhotenství vůbec nevyužít a raději se před otěhotněním chránit. Někdy to ovšem jinak nejde. Mějte na paměti, že rozhodnutí je sice na matce, zákrok samotný ale patří jen do rukou odborníků.
(jas)
Zdroj:
www.nhs.uk
www.mayoclinic.com
infertility.suite101.com
journals.lww.com
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
