K menopauze dochází obvykle ve věku kolem padesáti let. V tomto období končí pravidelné menstruační krvácení a snižuje se tvorba hormonů, které produkují vaječníky.
K menopauze dochází obvykle ve věku kolem padesáti let. V tomto období končí pravidelné menstruační krvácení a snižuje se tvorba hormonů, které produkují vaječníky. Žena tak ztrácí možnost otěhotnění. Co když ale k přechodu dojde příliš brzy?
Dojde-li k přechodu před čtyřicátým rokem věku, mluvíme o předčasné menopauze nebo také o předčasném selhání vaječníků. Projeví se zástavou menstruace (amenoreou) a bohužel také neplodností. Pokud však takový stav postihne mladou dívku ještě před pubertou, menstruační krvácení u ní nestihne ani začít a rovněž nedojde k rozvoji prsů, růstu ochlupení a podobně. Z holčičky se zkrátka nestane žena.
Předčasná menopauza postihuje asi 1 % žen a bývá příčinou stejného procenta neplodností. Selhání vaječníků je však důvodem jen 10 % všech případů zástavy menstruace. Amenorea může být totiž způsobena mnohými jinými faktory, jako například těhotenstvím, náhlým zhubnutím, extrémní fyzickou aktivitou nebo stresem. Ničivou sílu může mít léčba i infekce
Příčinu předčasného ovariálního selhání se ne vždy podaří vypátrat. Může se však jednat o vrozenou poruchu vývoje vaječníků, brzké vyčerpání zásob vajíček z důvodu jejich nízkého počtu, dědičné onemocnění, autoimunitní chorobu – tvorbu protilátek útočících proti vlastním vaječníkům –, poškození ovarií infekcí nebo protinádorovou léčbou a v neposlední řadě také chirurgické odstranění vaječníků z nejrůznějších důvodů.
Touží-li přesto žena trpící předčasnou menopauzou po miminku, lékaři jí v dnešní době mohou pomoci. Metody asistované reprodukce v tomto případě nabízí přenos darovaného vajíčka oplodněného partnerovou spermií. Moderní medicína však s nadějí sleduje výzkum, který je prováděn na poli transplantace vaječníků. Díky této metodě by totiž v budoucnu mohlo být možné odebrat ženě její vlastní ovariální tkáň, uchovat ji a později transplantovat. Tak by se předešlo úplnému zničení vaječníků například během chemoterapie nebo vyčerpání všech vajíček, je-li jich v ovariu od počátku malé množství.
(veri)
Zdroj: www.ivf-infertility.com
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
