V březnu 2014 musel až Nejvyšší soud zasáhnout do poněkud bizarního sporu o zmrazené sperma. V soudním líčení proti sobě stály mladá vdova a Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA). Kdo vyhrál? A co je v tomto případě vlastně opravdovou „výhrou“?
V březnu 2014 musel až Nejvyšší soud zasáhnout do poněkud bizarního sporu o zmrazené sperma. V soudním líčení proti sobě stály mladá vdova a Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA). Kdo vyhrál? A co je v tomto případě vlastně opravdovou "výhrou"?
Hlavní aktérkou sporu je osmadvacetiletá Beth Warrenová, jejíž manžel si před zahájením onkologické léčby nechal zmrazit sperma. Beth žila se svým manželem ještě před svatbou osm let. Šest týdnů předtím, než muž podlehl svému onkologickému onemocnění, se pár nechal sezdat. Zároveň se novomanželé dohodli, že Beth může použít manželovo sperma i po jeho skonu.
Problém však nastal po manželově úmrtí. Beth sice nic nebrání použít sperma pro umělé oplodnění, ale zádrhel je, kde sperma uskladnit. Oficiálně má totiž Beth dovoleno uchovat vzorek do března roku 2015. To však znamená relativně málo času pro podstoupení umělého oplodnění až do úspěšného porodu a navíc to znamená možnost pouze jednoho dítěte. Z toho důvodu se Beth obrátila na soud s požadavkem na uskladnění až do dubna roku 2023.
Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA) nechtěl prodloužení doby uskladnění dovolit. Hlavním důvodem byl etický pohled na věc i pro budoucí případy. Přestože HFEA vyjádřil sympatie s paní Beth Warrenovou, vyslovil obavy z dalších možných soudních sporů, které by mohly následovat. V případě Beth Warrenové bylo sice přání manžela zcela jasně potvrzeno a je nepochybné, že si výslovně přál, aby jeho žena mohla se spermatem dále nakládat, ve většině případů to však tak jasné není. U řady pacientů není přání zemřelého věrohodně doloženo a to je moment, kdy vyvstávají etické pochyby. Z toho důvodu se v tomto prvním modelovém případě HFEA obával pozitivního rozsudku.
Soudní spor se táhl celé dva roky a dostal se až k britskému nejvyššímu soudu. Ten dal nakonec za pravdu Beth Warrenové, a schválil tak její požadavek na prodloužení skladování do roku 2023. HFEA sice měl ještě možnost se proti rozsudku odvolat, ale nakonec po této možnosti nesáhl. Spor tak končí vítězstvím pro mladou vdovu.
Toto je jistě dobrá zpráva pro pacienty v obdobných situacích. Nicméně celá kauza v sobě skrývá více etických otázek než jen těch řešených před soudním dvorem. Není lehké učinit rozhodnutí přivést na svět dítě, které nedostane šanci poznat svého otce. V tomto případě rozhodl soud, jak se však budou vyvíjet další případy? Přestože se jednalo o první případ tohoto typu, lze v budoucnosti očekávat obdobné situace.
(bak)
Gallagher J., Boj za zmrazené sperma končí vítězstvím, BBC news, 2014
O problémech s početím se z logického důvodu více hovoří ve vztahu k ženám, odborné studie však ukazují, že i mužský faktor se na neplodnosti párů podílí nezanedbatelnou měrou. Proto se nabízí otázka, zda by tuto skutečnost neměli vzít v potaz muži, kteří plánují v budoucnosti založit rodinu, a zda by se neměli začít o své reprodukční zdraví více zajímat.
Číst více
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
