Články - detail

Domů dash Články dash Dítě počaté po smrti otce: boj o zmrazené sperma má svého vítěze
Dítě počaté po smrti otce: boj o zmrazené sperma má svého vítěze
calendar 5. 5. 2014

Dítě počaté po smrti otce: boj o zmrazené sperma má svého vítěze

V březnu 2014 musel až Nejvyšší soud zasáhnout do poněkud bizarního sporu o zmrazené sperma. V soudním líčení proti sobě stály mladá vdova a Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA). Kdo vyhrál? A co je v tomto případě vlastně opravdovou „výhrou“?

V březnu 2014 musel až Nejvyšší soud zasáhnout do poněkud bizarního sporu o zmrazené sperma. V soudním líčení proti sobě stály mladá vdova a Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA). Kdo vyhrál? A co je v tomto případě vlastně opravdovou "výhrou"?

Předčasný skon manžela 

Hlavní aktérkou sporu je osmadvacetiletá Beth Warrenová, jejíž manžel si před zahájením onkologické léčby nechal zmrazit sperma. Beth žila se svým manželem ještě před svatbou osm let. Šest týdnů předtím, než muž podlehl svému onkologickému onemocnění, se pár nechal sezdat. Zároveň se novomanželé dohodli, že Beth může použít manželovo sperma i po jeho skonu.

Jak to vidí Beth

Problém však nastal po manželově úmrtí. Beth sice nic nebrání použít sperma pro umělé oplodnění, ale zádrhel je, kde sperma uskladnit. Oficiálně má totiž Beth dovoleno uchovat vzorek do března roku 2015. To však znamená relativně málo času pro podstoupení umělého oplodnění až do úspěšného porodu a navíc to znamená možnost pouze jednoho dítěte. Z toho důvodu se Beth obrátila na soud s požadavkem na uskladnění až do dubna roku 2023.

Co na to říká státní autorita?

Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA) nechtěl prodloužení doby uskladnění dovolit. Hlavním důvodem byl etický pohled na věc i pro budoucí případy. Přestože HFEA vyjádřil sympatie s paní Beth Warrenovou, vyslovil obavy z dalších možných soudních sporů, které by mohly následovat. V případě Beth Warrenové bylo sice přání manžela zcela jasně potvrzeno a je nepochybné, že si výslovně přál, aby jeho žena mohla se spermatem dále nakládat, ve většině případů to však tak jasné není. U řady pacientů není přání zemřelého věrohodně doloženo a to je moment, kdy vyvstávají etické pochyby. Z toho důvodu se v tomto prvním modelovém případě HFEA obával pozitivního rozsudku.

Verdikt: osm let na otěhotnění navíc

Soudní spor se táhl celé dva roky a dostal se až k britskému nejvyššímu soudu. Ten dal nakonec za pravdu Beth Warrenové, a schválil tak její požadavek na prodloužení skladování do roku 2023. HFEA sice měl ještě možnost se proti rozsudku odvolat, ale nakonec po této možnosti nesáhl. Spor tak končí vítězstvím pro mladou vdovu.

Toto je jistě dobrá zpráva pro pacienty v obdobných situacích. Nicméně celá kauza v sobě skrývá více etických otázek než jen těch řešených před soudním dvorem. Není lehké učinit rozhodnutí přivést na svět dítě, které nedostane šanci poznat svého otce. V tomto případě rozhodl soud, jak se však budou vyvíjet další případy? Přestože se jednalo o první případ tohoto typu, lze v budoucnosti očekávat obdobné situace. 

(bak)

Gallagher J., Boj za zmrazené sperma končí vítězstvím, BBC news, 2014

Social freezing jako možnost uchování „mladých“ a zdravých vajíček a spermií

Social freezing jako možnost uchování „mladých“ a zdravých vajíček a spermií

Každý z nás, ať už žena, či muž, se může rozhodnout uchovat své zárodečné buňky do budoucna – současné metody umožňují nejenom zmrazování spermií mužů, ale také vajíček žen. Důvody pro tyto kroky souvisí s celou řadou životních okolností, některé mohou být spojené se životním stylem, jiné naopak se zdravotními problémy, onemocněními nebo plánovanými zákroky. Cílem je uchovat zdravá vajíčka nebo spermie na později, až nastane ten správný čas na založení rodiny.

Číst více
Social freezing rozhodně není jen pro ženy, které dělají kariéru

Social freezing rozhodně není jen pro ženy, které dělají kariéru

O problémech s početím a léčbě neplodnosti se hovoří stále častěji a téma naštěstí přestává být tabu. Horší už je to v případě tzv. social freezingu, tedy zamražení zárodečných buněk – vajíček a spermií – a jejich využití v pozdější době. O tom se obecně ví málo a (zejména) ženy pak mohou propásnout jedinou možnost, jak se v budoucnu dočkat vlastního potomka. Jak vlastně social freezing probíhá a pro koho je vhodný? Hradí tuto metodu zdravotní pojišťovny? Nejen o tom hovoří vedoucí lékařka centra asistované reprodukce Pronatal MUDr. Nicole Mardešićová.

Číst více
Transfer jednoho, či více embryí? Jak se správně rozhodnout

Transfer jednoho, či více embryí? Jak se správně rozhodnout

Cílem stimulovaných cyklů asistované reprodukce je podpořit vývoj většího množství vajíček (v běžném cyklu dozrává pouze jedno). Díky jejich odběru je následně možné získat více životaschopných embryí a pro přenos do těla ženy vybrat pouze jedno či dvě, které nejlépe prosperují. Součástí IVF (in vitro fertilizace) bude proto i rozhodování o počtu embryí, která mají být přenesena. Tento proces přenosu vybraného embrya nebo embryí do dělohy ženy je nazýván embryotransfer a jedná se (ve většině případů) o nebolestivý zákrok prováděný ambulantně.

Číst více