V březnu 2014 musel až Nejvyšší soud zasáhnout do poněkud bizarního sporu o zmrazené sperma. V soudním líčení proti sobě stály mladá vdova a Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA). Kdo vyhrál? A co je v tomto případě vlastně opravdovou „výhrou“?
V březnu 2014 musel až Nejvyšší soud zasáhnout do poněkud bizarního sporu o zmrazené sperma. V soudním líčení proti sobě stály mladá vdova a Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA). Kdo vyhrál? A co je v tomto případě vlastně opravdovou "výhrou"?
Hlavní aktérkou sporu je osmadvacetiletá Beth Warrenová, jejíž manžel si před zahájením onkologické léčby nechal zmrazit sperma. Beth žila se svým manželem ještě před svatbou osm let. Šest týdnů předtím, než muž podlehl svému onkologickému onemocnění, se pár nechal sezdat. Zároveň se novomanželé dohodli, že Beth může použít manželovo sperma i po jeho skonu.
Problém však nastal po manželově úmrtí. Beth sice nic nebrání použít sperma pro umělé oplodnění, ale zádrhel je, kde sperma uskladnit. Oficiálně má totiž Beth dovoleno uchovat vzorek do března roku 2015. To však znamená relativně málo času pro podstoupení umělého oplodnění až do úspěšného porodu a navíc to znamená možnost pouze jednoho dítěte. Z toho důvodu se Beth obrátila na soud s požadavkem na uskladnění až do dubna roku 2023.
Úřad spravující oblast lidské plodnosti a embryologie (HFEA) nechtěl prodloužení doby uskladnění dovolit. Hlavním důvodem byl etický pohled na věc i pro budoucí případy. Přestože HFEA vyjádřil sympatie s paní Beth Warrenovou, vyslovil obavy z dalších možných soudních sporů, které by mohly následovat. V případě Beth Warrenové bylo sice přání manžela zcela jasně potvrzeno a je nepochybné, že si výslovně přál, aby jeho žena mohla se spermatem dále nakládat, ve většině případů to však tak jasné není. U řady pacientů není přání zemřelého věrohodně doloženo a to je moment, kdy vyvstávají etické pochyby. Z toho důvodu se v tomto prvním modelovém případě HFEA obával pozitivního rozsudku.
Soudní spor se táhl celé dva roky a dostal se až k britskému nejvyššímu soudu. Ten dal nakonec za pravdu Beth Warrenové, a schválil tak její požadavek na prodloužení skladování do roku 2023. HFEA sice měl ještě možnost se proti rozsudku odvolat, ale nakonec po této možnosti nesáhl. Spor tak končí vítězstvím pro mladou vdovu.
Toto je jistě dobrá zpráva pro pacienty v obdobných situacích. Nicméně celá kauza v sobě skrývá více etických otázek než jen těch řešených před soudním dvorem. Není lehké učinit rozhodnutí přivést na svět dítě, které nedostane šanci poznat svého otce. V tomto případě rozhodl soud, jak se však budou vyvíjet další případy? Přestože se jednalo o první případ tohoto typu, lze v budoucnosti očekávat obdobné situace.
(bak)
Gallagher J., Boj za zmrazené sperma končí vítězstvím, BBC news, 2014
Založení rodiny je zásadním životním krokem, a proto je nutné k němu přistupovat zodpovědně. Protože těhotenství představuje pro ženu velkou zátěž jak po fyzické, tak po psychické stránce, je důležité se na něj co nejlépe připravit.
Číst více
Během více než 40 let své existence prošly metody asistované reprodukce značnou proměnou. V každém dílčím kroku byla zavedena celá řada zlepšení, která společně mají výrazný vliv na celkovou úspěšnost léčby neplodnosti. To je jistě potěšující skutečnost, neboť zájem o tyto metody v posledních letech stále roste.
Číst více
Výhodou moderní doby je skutečnost, že umožňuje snadný přístup k mnoha informacím. Nejinak je tomu i v případě otěhotnění. I zde je však možné narazit jak na informace seriózní, tak na ty zavádějící či vysloveně nesmyslné. V tomto krátkém přehledu naleznete nejčastěji opakované bludy, výmysly a polopravdy.
Číst více
