31. 5. 2013
Dárcovství vajíček – i matka, která dítě porodí, může ovlivnit jeho geny
Dítě počaté pomocí darovaného vajíčka dostává jednu část svých genů od dárkyně a druhou část od otce. Geny přitom do jisté míry určují, jací jsme. Nezanedbatelný vliv na jedince má samozřejmě i prostředí, do kterého se narodí.
Dítě počaté pomocí darovaného vajíčka dostává jednu část svých genů
od dárkyně a druhou část od otce. Geny přitom do jisté míry určují, jací
jsme. Nezanedbatelný vliv na jedince má samozřejmě i prostředí, do
kterého se narodí. Ale méně známo je, že pouhý pobyt dítěte v děloze
matky dokáže ovlivnit, jaké bude, dokonce i na genetické rovině.
Jeden otec, dvě matky
Jak
je to možné? Organismus matky totiž vysílá k plodu "instrukce" k tomu,
jaké geny mají být z kódu DNA čteny a jaké ne. Otec a dárkyně vajíček
předávají geny dítěti. Matka, která dítě nosí v děloze a porodí, ale
zároveň ovlivňuje, které geny od otce a dárkyně budou využity. Dítě
počaté pomocí darovaných vajíček má tak vlastně 3 biologické rodiče.
Mimigenetická dědičnost
Obor,
který sleduje změny ve využití genetických informací odehrávající se
bez změny samotné DNA (tj. sekvence genů), se nazývá epigenetika.
Mezi faktory a procesy, které mohou měnit využití genů pomocí tzv. epigenetických mechanismů, patří:
- vývoj v děloze a během dětství,
- chemické látky v prostředí,
- léky, drogy,
- procesy stárnutí,
- strava,
- stres.
Zůstat klidná v zájmu miminka
V děloze
tedy může strava matky nebo stres i další faktory působit na plod. Tyto
faktory ovlivní, které geny plod využije a které ne. Dochází k tzv.
epigenetickým změnám.
Jak si představit takový proces na
molekulární úrovni? Některé látky, které získáváme stravou nebo se
vytvoří stresem apod., se připevní na určitou část DNA (DNA přenáší
genetickou informaci). Příslušné geny pak v důsledku změny nemohou být
přečteny. Nebo naopak je jejich čtení usnadněno, tj. gen je aktivován.
Stres zapsaný do genů
Například
rané emoční prostředí vede k dlouhodobým změnám mozku, které
přetrvávají do dospělosti. Dokonce mohou být změny dále předávány dalším
generacím. V případě stresu, kterému je matka vystavena v těhotenství
(např. násilí ze strany partnera), jde o změny na receptoru pro stresový
hormon. Tato epigenetická změna se dá vysledovat i u jejích dospělých
potomků. Přestože jde o získanou vlastnost, může být dále děděna. Změna
je spojována se zvýšenou úzkostí a větší citlivostí na stres.
Velký
vliv na budoucí dítě má nejen to, co jí a jak žije jeho biologická
matka, ale také žena, která dítě "pouze" odnosí a porodí. Na to by páry,
které o této možnosti reprodukce uvažují, měly také pamatovat.
(mko)
Zdroj: www.beginbeforbirth.org
