Narození zdravého děťátka je cílem všech lékařů, porodních asistentek a maminek. Ke zjištění toho, zda je již během těhotenství všechno v pořádku, se používá několik vyšetřovacích metod.
Narození zdravého děťátka je cílem všech lékařů, porodních asistentek a maminek. Ke zjištění toho, zda je již během těhotenství všechno v pořádku, se používá několik vyšetřovacích metod.
Slovo screening zní krkolomně, ale vysvětlení je jednoduché. Jedná se o preventivní vyšetřování, kdy se v případě těhotenství pátrá po tom, zda se miminko narodí zdravé. A pokud se nějaká vada či nemoc zjistí, mohou být zdravotníci i maminka připraveni předem. Léčba dítěte tak může začít neprodleně po narození. Screening vrozených vývojových vad prováděný v těhotenství pomáhá vyčlenit ty maminky, u kterých je vyšší riziko poškození plodu Downovým syndromem, otevřeným defektem neurální trubice nebo Edwardsovým syndromem.
Při biochemickém vyšetření je nabrána krev u gynekologa, a to většinou kolem 15. týdne těhotenství. Při jejím vyšetření se v laboratoři stanovují tři parametry, a proto se setkáte s termínem triple test. Ženám, jejichž výsledek triple testu je pozitivní, tzn., že patří do rizikové skupiny, je doporučeno další vyšetření. Tím je nejčastěji amniocentéza. Pokud je biochemický screening pozitivní, neznamená to totiž, že miminko opravdu nějakou vadou trpí.
Ultrazvuk je schopen podle určitých znaků napovědět, zda miminko trpí Downovým syndromem. Poprvé je prováděn mezi 11. a 14. týdnem gravidity a slouží i k odhalení vrozených vývojových vad a malformací. Není ale všemocný, některé menší vady odhalit nemusí. Naproti tomu diagnóza Downova syndromu z plodové vody je stoprocentní. Na některé další vady může ale být i amniocentéza krátká.
Negativní výsledek screeningu znamená, že riziko postižení plodu Downovým syndromem nebo defektem neurální trubice není vysoké. Negativní výsledek screeningu ale nemůže jedno ani druhé absolutně vyloučit. Žádný screeningový test není zatím tak přesný, aby dokázal s absolutní jistotou odlišit těhotenství s postiženým plodem od zdravého. Pouze negativní výsledek amniocentézy téměř jistě zaručuje, že dítě nebude mít Downův syndrom.
Zdroj: http://www.gynekologie-porodnictvi.cz/clanek-7-zobrazovani-rustu-plodu-14-785
(skl)
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
