24. 1. 2014

Asistovaná reprodukce s božím požehnáním

Metody asistované reprodukce jsou často diskutovaným etickým problémem. Ačkoli se etika s mimotělním oplodněním již vypořádala, stále existují dílčí otázky, které nemají jasné odpovědi. Léčba neplodnosti je ale také kontroverzní náboženskou otázkou.

Metody asistované reprodukce jsou často diskutovaným etickým problémem. Ačkoli se etika s mimotělním oplodněním již vypořádala, stále existují dílčí otázky, které nemají jasné odpovědi. Léčba neplodnosti je ale také kontroverzní náboženskou otázkou.

Křesťanství

Postoj křesťanů k metodám asistované reprodukce se liší napříč jednotlivými církvemi.

• Katolická církev je příkladem, kdy náboženství jakékoli tyto techniky absolutně odmítá. Oddělení zplození a sexuální aktivity je zásah do života, který se zde považuje za nemorální. Vatikán uznává za lidskou bytost již zygotu neboli právě oplozené vajíčko, a proto také absolutně odmítá zapojení těchto buněk do výzkumu.
• Východní ortodoxní církev není v tomto směru tak přísná jako katolická, jelikož dovoluje farmakologickou či chirurgickou léčbu příčin neplodnosti. Nicméně i toto společenství je proti IVF a dalším metodám asistované reprodukce, stejně tak jako nesouhlasí s dárcovstvím spermií či embryí.
• Reformovaná protestantská církev už je k metodám asistované reprodukce velmi benevolentní, a to tak dlouho, dokud se jedná o použití zárodečných buněk manželského páru. Jakákoli forma dárcovství je zde ale nemyslitelná. Obdobný pohled na věc má i anglikánská církev.

Islám

Muslimská komunita po prvním úspěšném IVF pokusu vedla rozsáhlé diskuze o podobných metodách a v roce 1980 vydala fatvu neboli nábožensko-právní prohlášení, jež ovlivňuje postoj muslimů k asistované reprodukci dodnes. Islám povoluje v podstatě veškeré techniky IVF, avšak musí se zde jednat o manželský pár a darování je i zde zakázáno.

• To však v roce 1999 šíité svou fatvou pozměnili, jelikož ta povoluje dárcovství zárodečných buněk – nicméně takové dítě se pak považuje za adoptované. Problém nastává s formálnostmi, jako je například jméno takto narozeného potomka.
• Toto náboženství navíc povoluje selektivní ukončení těhotenství v případě, že je ohroženo zdraví matky.

Judaismus

Židovský postoj ke zplození vychází z prvního přikázání božího k Adamovi: „Buď plodný a rozmnožuj se.“ Judaismus proto povoluje veškeré techniky asistované reprodukce, pokud se jedná o spermie a vajíčka manželského páru.

• Toto náboženství dokonce povoluje částečnou náhradní matku, kdy jsou spermie otce vpraveny do cizí ženy. Ta následně otěhotní a dítěte se po narození vzdá. Pak je logické, že dítě se předá majiteli spermií.
• S úplnou náhradní matkou je to komplikovanější, jelikož je velmi těžké následně zodpovědět otázku, kdo je matka. Z náboženského pohledu je to totiž žena, jež dítě porodí.
• Judaismus také povoluje zmrazení embryí, je-li cílem jejich následné použití stejným párem při dalším pokusu o otěhotnění.

Hinduismus

Hinduisté akceptují metody asistované reprodukce za obdobných podmínek jako jiná náboženství, což znamená, že v případě manželského páru je i IVF možná. Navíc je možné i dárcovství spermatu, pokud bude dárce blízký příbuzný manžela. V praxi se ale používá i inseminace od anonymního dárce či anonymní dárcovství vajíček nebo embryí.

(boba)

Zdroj: www.ivf-worldwide.com