Američanka Belinda Slaughterová porodila ve svých 46 letech dítě. Jde o nejstarší matku, která podstoupila umělé oplodnění za použití vlastních vajíček. Na tom by nebylo nic divného, tato vajíčka byla ale „čerstvá“ – tedy nikoli odebraná v nižším věku ženy a zmrazená pro případ, že žena později zatouží po vlastním dítěti.
Američanka Belinda Slaughterová porodila ve svých 46 letech dítě. Jde o nejstarší matku, která podstoupila umělé oplodnění za použití vlastních vajíček. Na tom by nebylo nic divného, tato vajíčka byla ale „čerstvá“ – tedy nikoli odebraná v nižším věku ženy a zmrazená pro případ, že žena později zatouží po vlastním dítěti.
Existuje mnoho žen o mnoho starších než 46 let, dokonce až šedesátiletých, které se dočkaly vlastního potomka pomocí některé z metod umělého oplodnění. Žádná však ještě ve věku 46 let či starší k otěhotnění nepoužila vlastní, tedy biologicky čerstvé vajíčko. Toto prvenství náleží právě Belindě a jejímu synovi Jacksonovi.
Většina žen totiž buď využije dárcovských, nebo vlastních zmražených embryí z doby, kdy byly mladšího věku. Je běžnou praxí, že žena čtyřicátnice zmrazí svá vajíčka a například ve 47 letech je použije na umělé oplodnění. Přesnější by tedy bylo mluvit nikoli o nejstarší matce, resp. její děloze, ale o nejstarším vajíčku.
Zaručit, že není na světě starší žena ve stejné situaci, jako je Belinda, je těžké. Belindinu prvenství však nahrává, že její případ byl zveřejněn v renomovaném americkém vědeckém časopise v květnu tohoto roku. Jiný takový osud ještě publikován nebyl. V souvislosti s rekordy umělého početí se logicky nabízí otázka, v jakém nejstarším věku bylo dítě počato spontánně. Dle Guinessovy knihy rekordů je nejstarší matkou po spontánním početí 59letá Britka, jež své děťátko porodila v roce 1997.
(bak)
Zdroj: USA hlásí nejstarší IVF maminku, 2014, www.sbs.com.au
O problémech s početím se z logického důvodu více hovoří ve vztahu k ženám, odborné studie však ukazují, že i mužský faktor se na neplodnosti párů podílí nezanedbatelnou měrou. Proto se nabízí otázka, zda by tuto skutečnost neměli vzít v potaz muži, kteří plánují v budoucnosti založit rodinu, a zda by se neměli začít o své reprodukční zdraví více zajímat.
Číst více
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
