9. 5. 2015

Adopce dítěte: nelehký proces s krásným výsledkem

Adopce neboli osvojení je jednou z možností, jak se stát rodiči v případě, že se vám nedaří početí vlastního potomka. Osvojené dítě nabývá stejného právního postavení, jako by se vám narodilo. Nejedná se ale o záležitost právně jednoduchou a adopci rozhodně nelze vyřídit za týden.

Proces adopce se řídí zákonem o rodině č. 94/1963 Sb. v ustanoveních § 63 až § 77. „Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí.“ (§ 63) O celém procesu adopce rozhoduje soud. Osvojitel si musí podat žádost a ta je dle zákona projednána. „Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření a dalších potřebných vyšetření zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda se nepříčí účelům osvojení.“ (§ 70) Je zřejmé, k adopci jsou potřeba minimálně dvě osoby.

Náhradní rodiče neboli role osvojitele 

„Osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti. Osvojitelem nemůže být ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům.“ (§ 71) Navíc je potřeba splnit další podmínky:

• Mezi dítětem a budoucím rodičem je nutný přiměřený věkový rozdíl, jaký je v běžných biologických rodinách (zhruba 25 až 35 let).
• Osvojit si dítě může i osamělá osoba, a to jak žena, tak muž.
• Společné adopce mohou dosáhnout pouze manželé.
• Pokud si chce dítě osvojit jen jeden z páru, potřebuje k tomu souhlas partnera.
• Není možné provést adopci mezi jedinci v příbuzenském vztahu v přímé linii, což jsou prarodiče, a ani v případě sourozenců. K tomu jsou určeny jiné typy náhradní rodinné péče.

Čekatel na rodinu

Osvojit je možné pouze dítě nezletilé a tzv. právně volné. Právní volnost dítěte je dána buď rozhodnutím soudu o nezájmu rodičů, anebo vlastním souhlasem rodičů či zákonného zástupce dítěte. Nezájem rodičů je chápán dvojím způsobem:

• buď v průběhu celých šesti měsíců neprojevovali opravdový zájem (dítě nenavštěvovali, neplnili vyživovací povinnost a žádným způsobem se nepokusili o nápravu tohoto stavu),
• nebo se jedná o absolutní nezájem o potomka v průběhu dvou měsíců po jeho narození, přestože jim v péči nic nebránilo.

Adopce není věc jednoduchá a celý proces může trvat i několik let. Na druhou stranu se po překonání všech překážek můžete stát skutečnou rodinou, a to i v právním slova smyslu.

(boba)

Zdroj: www.fod.cz