Slovníček

• Ženská neplodnost
• Laik
• Slovníček

AID: umělé oplodnění formou inseminace spermiemi dárce.

Amenorea: vynechání menstruačního krvácení; primární amenorea - stav, kdy se první menstruace nedostaví do 18. roku věku; sekundární amenorea - přechodné či trvalé vymizení menstruačního krvácení u žen, které předtím normálně menstruovaly.

Analgezie: celkové nebo lokální odstranění bolesti, pomocí léků.

Androgeny: mužské pohlavní hormony; nejvýznamnější je testosteron.

Anovulace: porucha, při které nedochází k dozrávání a uvolnění vajíčka.

Antikoncepce: opatření k zabránění oplodnění. Má zabránit setkání (a spojení) vajíčka se spermií vnikající do pohlavního ústrojí ženy při souloži. Existuje několik metod s různou spolehlivostí, výhodami a nevýhodami. Tzv. přirozená a. vychází ze sledování plodných a neplodných dnů (např. sledováním cervikálního hlenu či bazální teploty). K mechanickým prostředkům patří prezervativ, bariérová antikoncepce (pesar), nitroděložní tělísko (IUD). Další metodou je hormonální a., která zabraňuje zejména ovulaci.

Asistovaná reprodukce: viz. IVF.

Assisted Hatching (AH): mikromanipulační technika, narušení obalu embrya, které usnadní uhnízdění embrya v děložní sliznici.

Azoospermie: nepřítomnost zralých spermií v ejakulátu jedna z možných příčin neplodnosti muže. Příčinou může být předchozí onemocnění varlat. Stav, kdy spermie nechybějí úplně, ale jejich počet je nízký, se označuje jako oligozoospermie.

Bazální teplota: teplota lidského těla naměřená po nejméně šesti hodinách tělesného klidu, měřená většinou ráno po probuzení.

Biopsie: odebrání části vzorku živého lidského orgánu či tkáně pro účely mikroskopického (histologického) vyšetření.

Blastocysta: viz.zygota.

Cervikální hlen: hlen tvořený žlázkami v hrdle děložním. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů; v první fázi *menstruačního cyklu pod vlivem estrogenů je hojnější, tažnější a na laboratorním sklíčku tvoří po zaschnutí obrazce připomínající kapradí („fenomén kapradí“, arborizace). Vyšetření c. h. proto nepřímo vypovídá o tvorbě estrogenů. Ve druhé fázi cyklu se podílí na uzavření děložního hrdla. Z vlastností c. h. lze usoudit na fázi cyklu a na hormonální činnost.

Chromozómy: nitkovité útvary v buněčných jádrech, které jsou nositeli dědičných genetických informací.

Clomiphen (klomifencitrát): lék užívaný k léčbě ženské neplodnosti dané poruchami ovulace; důsledkem může být vícečetné těhotenství.

Děloha: dutý svalnatý orgán nacházející se v pánevní oblasti za močovým měchýřem před střevy; součást ženského pohlavního ústrojí, kde se uhnízďuje oplodněné vajíčko a kde se vyvíjí embryo a následně plod.

Děložní hrdlo: dolní část dělohy válcovitého tvaru, dlouhá několik centimetrů, s průměrem menším než 2 cm; odděluje děložní dutinu od pochvy; tvoří přechod mezi děložní dutinou a pochvou, kudy může procházet sperma a kudy odchází krev při menstruaci; tato trubice tvoří součást porodních cest .

Ejakulace (eiaculatio): výstřik, výron semene. U muže přichází s vyvrcholením pohlavního styku orgasmem. E. praecox (též e. ante portas, dosl. „před branami“) – předčasný výron semene, k němuž dochází na samém počátku pohlavního styku (často ještě před zavedením pohlavního údu do pochvy). Poměrně častá porucha, která je někdy způsobena konstitučně podmíněnou zvýšenou dráždivostí. K dalším příčinám patří psychické vlivy i některá onemocnění pohlavních orgánů. Přechodně se objevuje nepravá předčasná e. např. po delší sexuální abstinenci. Léčba zahrnuje léky, znecitlivující krémy, psychoterapii i některé speciální postupy používané při samotné souloži. Značný význam má spolupráce stálé partnerky

Ejakulát: semeno, sperma.

Embryo: vyvíjející se lidský zárodek.

Embryotransfer: přenos zárodku do dělohy.

Endokrinní: související s žlázami s vnitřní sekrecí, které uvolňují hormony.

Endometrióza: onemocnění, při němž se části endomentria (vnitřní výstelky dělohy) nacházejí v jiných částech organismu, nejčastěji v malé pánvi.

Endometrium: vnitřní výstelka dělohy.

Endoskopie: metoda vyšetřování tělesných dutin pomocí optického systému.

Epitel: krycí tkáň; pokrývá zevní povrch těla (součást kůže) a vystýlá vnitřní povrch dutých orgánů.

Estrogeny: ženské pohlavní hormony; hladina kolísá v souvislosti s menstruačním cyklem.

Extrauterinní: mimoděložní.

Farmakologie: věda o lécích a jejich účincích.

Fertilita: plodnost, schopnost zplodit potomka.

Fertilizace: oplodnění, početí; spojení spermie a vajíčka fertilizace in vitro (IVF - in vitro fertilization) - oplodnění ve zkumavce, metoda léčby neplodnosti, kdy je z vaječníku ženy lékařským výkonem odňato vajíčko a oplodněno mimo organismus.

Fétus: plod.

Folikul: dutinka ve vaječníku, kde probíhá zrání vajíčka před oplodněním.

FSH: folikulostimulační hormon; je nezbytný pro růst folikulu a dozrávání vajíčka u ženy, u muže je nezbytný pro tvorbu spermií. Srov. LH

Genetika: věda o dědičnosti.

Gestageny: skupina ženských pohlavních hormonů (např. progesteron); vznikají ve vaječnících a po oplodnění i v placentě; jejich funkcí je mimo jiné příprava a udržení těhotenství.

GnRH: gonadotropin uvolňující hormon tvořený v hypothalamu; řídí vyplavování FSH a LH hormonů z hypofýzy.

Gonadotropiny: pohlavní hormony (FSH a LH), vylučované hypofýzou a ovlivňující tvorbu dalších pohlavních hormonů ve vaječnících u žen či ve varlatech u muže. Gonadotropně působí i hCG tvořený placentou.

Gravidita: těhotenství .

hCG: viz humání choriový gonadotropin.

Hormon: chemická látka; vzniká v endokrinních žlázách a prostřednictvím krevního oběhu se dostává k buňkám, které na ni reagují.

Humánní choriový gonadotropin (hCG): hormon produkovaný placentou v těhotenství; stimuluje vaječníky k produkci hormonů (estrogenu a progesteronu) nezbytných pro udržení těhotenství; je vylučován močí, kde je jeho zvýšená hladina při těhotenském testu důkazem těhotenství.

Hyperstimulační syndrom: komplikace hormonální stimulace vaječníků.

Hypofýza: podvěsek mozkový; místo, kde se tvoří FSH, LH, prolaktin aj.

Hypotalamus: součást mozku; vzniká zde GnRH.

Hysterektomie: chirurgické odstranění dělohy.

Hysterosalpingografie: rentgenologická vyšetřovací metoda užívaná k zobrazení dělohy a vejcovodů.

ICSI: Intracytoplasmic Sperm Injection - vsunutí jedné spermie do vajíčka pomocí jehly a speciálního mikroskopu.

Idiopatický: nevysvětlitelný.

Implantace: zanoření oplozeného vajíčka do sliznice dělohy.

Impotence (impotentia): neschopnost, zejm. v oblasti pohlavního života. V běžném smyslu zahrnuje neschopnost soulože, v širším i neplodnost. Erektivní i. (impotentia erectionis) – porucha sexuální funkce s neschopností dosáhnout ztopoření pohlavního údu (erekce, erektivní dysfunkce) dostatečného k provedení pohlavního styku. Příč.: značná část poruch je podmíněna psychickými vlivy, další část je zapříčiněna organickými poruchami.

Imunologie: věda zabývající se výzkumem imunitního systému a jako klinická i. rovněž diagnózou a léčbou jeho poruch. 

Indikace: důvod či soubor okolností vyžadující určitý léčebný nebo diagnostický postup.

Indukce: navození, vyvolání.

Infertilita: neplodnost; neschopnost zplodit potomka.

Inseminace: zavedení semene speciálním nástrojem místo běžného pohlavního styku s cílem dosažení oplodnění a těhotenství.

IUI: intrauterinní inseminace, umělé zavedení spermií do dělohy.

IVF: in vitro fertilizace, oplodnění ve zkumavce.

Katetr: cévka. Močový k. (urologická cévka) se zavádí do močového měchýře při nemožnosti spontánního močení a zachované tvorbě moči v ledvinách (např. porucha močového měchýře, zvětšení prostaty,přechodné stavy po operaci). Může být použit jednorázově nebo je v močovém měchýři ponechán na delší dobu – permanentní k.

KET (Kryoembryotransfer): přenos rozmrazených embryí do dělohy.

Koitus: pohlavní styk.

Koncepce: početí, oplodnění. Dochází k němu splynutím dvou pohlavních buněk – ženské (vajíčka) a mužské (spermie) ve vejcovodu. Vajíčko se uvolňuje do vejcovodu z vaječníku při ovulaci a pohyblivá spermie do něj proniká po pohlavním styku. Vajíčko je schopno oplodnění zhruba do 24 hodin po ovulaci, spermie si zachovává tuto schopnost v ženských pohlavních orgánech asi 2 dny

Kryoembryotransfer: přenos rozmražených embryí do dělohy.

Kultivace: vytvoření přirozených podmínek pro vývoj embrya mimo tělo

Kultivační médium: tekutina, ve které se oplodňují pohlavní buňky a vyvíjejí se v embrya.

Kyretáž: odebrání děložní sliznice.

Laparoskopie: vyšetření dutiny břišní zrakem pomocí endoskopického nástroje (laparoskopu).

LH: luteinizační hormon; je nezbytný pro dozrávání vajíčka a jeho uvolnění.

Malformace: vrozená deformita.

Menopauza: trvalé ukončení menstruací v období klimaktéria (přechodu) způsobené zánikem ovulačního cyklu vaječníků, vlivem hormonálních změn (především v hladinách FSH a estradiolu); nastává cca mezi 45 - 55. rokem věku ženy.

Menstruace (měsíčky, perioda, měsíční krvácení z rodidel, menstruační cyklus): pravidelně se opakující odlučování endometria (děložní výstelky) provázené krvácením, k němuž dochází u netěhotných žen; je známkou toho, že žena je v období fertility, které začíná obvykle v pubertě (mezi 11. až 16. rokem) a končí v menopauze (přibližně mezi 45.-55. rokem).

MESA: mikrochirurgický odběr spermií z nadvarlete za účelem oplodnění vajíčka u muže, který nemá žádné spermie v ejakulátu.

Monitorování cyklu: hormonální a ultrazvukové sledování vývoje folikulů ve vaječnících.

Morula: viz.zygota.

Myom: nezhoubný nádor dělohy, který je častou příčinou neplodnosti žen.

Narkóza: obv. celková anestezie, stav bezvědomí záměrně navozený působením zevních látek (celkových anestetik, narkotik). Užívá se nejč. za účelem provedení chirurgických a jiných potenciálně bolestivých lékařských výkonů. Součástí narkózy je kromě bezvědomí také vyloučení vnímání bolesti (analgezie), uvolnění svalstva (myorelaxace) a oslabení reflexů.

Neplodnost: viz infertilita.

Nidace: uhnízdění embrya do sliznice dělohy.

Oligospermie: nedostatečné množství spermií v poměru k objemu semenné tekutiny; za normálních okolností obsahuje l mililitr semenné tekutiny více než 20 miliónů spermií; může být dočasná nebo trvalá; jedna z hlavních příčin infertility.

Oocyt: viz vajíčko.

Oplodnění, mimotělní: viz fertilizace.

Oplodnění, umělé: viz inseminace.

Ovarium: viz vaječník.

Ovulace: uvolnění zralého vajíčka z folikulu ve vaječníku; je regulováno hormonálně a dochází k němu přibližně uprostřed menstruačního cyklu; pokud nedochází k ovulaci, nelze otěhotnět.

Periovulační období: období kolem ovulace.

Penetrace: proniknutí penisu do vaginy při koitu – pohlavním styku.

PCOS (syndrom polycystických ovarií): nejčastější hormonální poruchou vedoucí k neplodnosti žen. Projevuje se poruchami menstruace, případně jejím chyběním, chybějící ovulací a neplodností, zvýšenou hladinou cukru v krvi, která je způsobena sníženou citlivostí k inzulinu, projevy zvýšené hladiny mužských pohlavních hormonů (ochlupení v jiných místech než je pro ženy typické, vypadávání vlasů, akné, mastné vlasy), ultrazvukovým nálezem polycystických ovarií.

Pohlavní systém mužský: je tvořen orgány umožňujícími uskutečnění pohlavního styku a oplodnění ženských vajíček spermiemi.

Pohlavní systém ženský: je tvořen orgány umožňujícími ovulaci, transport vajíčka mezi vaječníkem a dělohou, pohlavní styk, výživu a vývoj oplodněného vajíčka; s výjimkou zevních genitálií (vulvy) je celý ukryt v pánevní dutině.

Polyp: výrůstek vycházející ze sliznice (např. nosu, děložního hrdla, střeva, hrtanu ap.).

Potrat: ukončení těhotenství; může být spontánní (samovolné) nebo umělé (vyvolané)

Přechod: viz klimaktérium.

Predispozice: náchylnost, sklon; vrozená nebo získaná podmínka pro určitou nemoc.

Prodloužená kultivace: prodloužení času kultivace embryí až na 4-5 dní pomocí speciálních půd, s cílem odlišení kvalitních embryí.

Progesteron: ženský pohlavní vaječníkový hormon; podílí se na přípravě a udržení těhotenství.

Prolaktin: hormon produkovaný hypofýzou.

Prostaglandiny: látky podobné hormonům.

Punkce, transvaginální: vpich jehlou přes poševní stěnu.

Rejekce: odvržení

Rekombinace: forma genetického inženýrství.

Reprodukce: rozmnožování.

Rozmnožovací systém mužský: viz. pohlavní systém mužský.

Rozmnožovací systém ženský: viz. pohlavní systém ženský.

Salpinx: vejcovod.

Seminální plazma: tekutá složka semene.

Skrotum (šourek): kožní váček obsahující varlata.

Spermie: mužská pohlavní buňka.

Spermiobanka: laboratoř, kde jsou uchovány spermie ve zmraženém stavu.

Spermiogram: rozbor ejakulátu (semene) ke zjištění všech jeho složek, hodnoceno je množství i kvalita spermií.

Sterilita: neschopnost páru dospět k otěhotnění.

Stimulace: hormonální působení na vaječníky s cílem získání většího počtu folikulů (vajíček) před umělým oplodněním.

Těhotenství, mimoděložní: dochází k němu mimo dělohu, nejčastěji v jednom z vejcovodů, někdy ve vaječníku, v dutině břišní či děložním hrdle; s postupem těhotenství může dojít k porušení okolních tkání s následným velmi nebezpečným krvácením.

TESA: odběr spermií z varlat tenkou jehlou (aspirací) u muže, který nemá žádné spermie v ejakulátu.

TESE: mikrochirurgický odběr spermií u muže, který nemá žádné spermie v ejakulátu.

Testis: varle.

Testosteron: mužský pohlavní hormon (androgen); vzniká převážně ve varlatech; podporuje zejména mužský sexuální vývoj.

Trimestr: třetina těhotenství (tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce).

Tuba uterina: vejcovod.

Uterus: děloha.

Vagína (pochva): trubicovitý orgán se svalnatými stěnami se zbrázděným vnitřním povrchem a hojným protkáním krevními cévami, dlouhá cca 7-10 cm; spojuje zevní a vnitřní rodidla

Vaječník (ovarium): oválná žláza velikosti švestky, umístěná po obou stranách dělohy; délka cca 3 cm, šířka 2 cm, obsahuje množství dutinek (folikulů), kde zrají vajíčka; produkuje ženské pohlavní hormony estrogeny a progesteron.

Vajíčko (oocyt): ženská rozmnožovací buňka.

Varikokéla: druh varixů, při němž jsou postiženy cévy v okolí varlat, jde o rozšíření a prodloužení žilní pleteně chámovodu; porucha bývá neškodná, může se však projevovat bolestí v šourku či sníženým počtem spermií; léčba je chirurgická.

Varikokózní plexy ve skrotu: viz. varikokéla

Varlata: součást mužských pohlavních orgánů, produkují spermie a mužský pohlavní hormon testosteron; vznikají v raných stadiích vývoje plodu mužského pohlaví.

Vazektomie: chirurgické přetětí a podvázání chámovodů vedoucích při ejakulaci spermie z varlat a nadvarlat do močové trubice. Oboustranný výkon vede k neplodnosti sterilitě, aniž ovlivní sexuální touhu (libido) či potenci. Provádí se v šourku. Jiný název: vazoresekce.

Vejcovod: trubicovitý orgán spojující vaječník s dělohou, v níž se setkávají vajíčka se spermiemi, aby mohlo dojít k oplodnění.

Zygota: oplozené vajíčko; postupuje vejcovodem a opakovaně se dělí, dokud nevznikne další vývojové stadium (morula); uvnitř moruly vznikne dutina s malým shlukem buněk na jedné straně - blastocysta; blastocysta vroste do děložní stěny (implantace), kde se z ní vyvine embryo a placenta.

Žlázy s vnější sekrecí (exokrinní žlázy): tvoří látky, jež se speciálními vývody dostávají do tělesných dutin (ústní dutiny, trávicího traktu) nebo např. na povrch těla.

Žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní): tvoří hormony, které se vylučují do krevního oběhu nebo působí lokálně; patří k nim např. podvěsek mozkový (hypofýza), štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, pohlavní žlázy; endokrinní buňky se vyskytují i mimo tyto orgány, např. v trávicím ústrojí.