8. 4. 2013

Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte?

Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze sumarizovat a hodnotit výsledky této metody.

Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze sumarizovat a hodnotit výsledky této metody. Konkrétně jedna otázka je nejaktuálnější: jsou na tom miminka počatá mimo tělo matky po zdravotní stránce stejně jako ta zplozená tradiční cestou?

Bezpečná metoda

Odpovědi přináší mnoho studií a my vám nabízíme některé z výsledků. Ještě před odhalením současných znalostí je ale nutné zdůraznit, že většina miminek se narodí zdravých a po shrnutí výsledků je možné říci, že asistovaná reprodukce je bezpečnou metodou, jak přijít na svět.

1. Novorozenecká úmrtí. I v moderní medicíně stále existují případy, kdy jsou lékaři bezmocní a miminko se narodí buď mrtvé, či zemře v krátkém období kolem porodu. Studie ukazují, že toto riziko je lehce vyšší pro děti zplozené ve zkumavce (v ČR je tzv. mrtvorozenost po umělém oplodnění 0,414 %, po spontánním oplození pouze 0,203 %).

2. Vrozené vývojové vady. Také v tomto kritériu jsou na tom miminka po umělém oplodnění o něco hůře. Obecně bývají vzhledem k normálně počatým dětem častěji nedonošená (11 % ku 8 %) a mívají nižší porodní váhu (7 % oproti 4,7 %). V ČR se s určitou vrozenou vadou narodí po umělém oplodnění zhruba 4,64 % miminek oproti 3,69 % dětem běžně počatým. Nejčastěji jde o vady centrálního nervového systému, zažívacího traktu, srdce nebo pohlavní soustavy.

3. Mnohočetná těhotenství. Narození více než jednoho dítěte je po mimotělním oplodnění asi 8× častější. Tento poměr býval i vyšší, avšak změna taktiky postupně snižuje počet vícečetných těhotenství. Ta jsou více riziková jak pro matku, tak pro dítě, a to po jakémkoli otěhotnění. Především zvyšují nebezpečí předčasného porodu, krvácení během těhotenství či zvýšení tlaku krve těhotné.

4. Nemocnost v dětství. Děti do 6 let po umělém oplodnění byly hospitalizovány 2× častěji než ostatní. Tento fakt ale může být dán mnoha přidruženými faktory. Jednak to může být spojeno s předčasným porodem či vícečetným těhotenstvím, jednak s odlišným – a častěji opatrnějším – přístupem rodičů, kteří umělé oplodnění podstoupili.

5. Riziko rakoviny. Zvýšení tohoto nebezpečí nebylo u dětí po mimotělním oplodnění potvrzeno.

6. Dospívání a zdraví dítě. V dalším vývoji nebyly popsány žádné dramatické rozdíly. Pokud nějaké drobné odlišnosti existují, zpravidla mohou být připisovány častější nedonošenosti (např. poruchy pozornosti a učení, zvýšený tlak krve apod.).

Existuje více vlivů 

Je důležité si uvědomit, že přestože máme určité statistiky a čísla, neznáme přesný původ daných rozdílů. Nelze říct, že za ně jednoznačně může právě technika umělého početí.

• Rodičovské páry podstupující asistovanou reprodukci mají zpravidla nějaké onemocnění či genetickou zátěž, což může mít i vliv na donošení či následné zdraví miminka.
• Navíc rodičky oplozené mimo vlastní tělo bývají obecně starší a věk matky může být významný pro zdraví dítěte.
• Vícečetná těhotenství jsou v tomto případě taktéž hojnější, a jak už bylo řečeno, jsou obecně rizikovější.

Je tedy zřejmé, že je ještě hodně co studovat. Zároveň lze ale říci, že umělé oplodnění je účinným řešením reprodukčních problémů a bezpečnou cestou.

(boba)

Zdroje:
www.gate2biotech.cz
www.iaac.ca