Dárcovství vajíček – i matka, která dítě porodí, může ovlivnit jeho geny

Dítě počaté pomocí darovaného vajíčka dostává jednu část svých genů od dárkyně a druhou část od otce. Geny přitom do jisté míry určují, jací jsme. Nezanedbatelný vliv na jedince má samozřejmě i prostředí, do kterého se narodí.

Dárcovství vajíček – i matka, která dítě porodí, může ovlivnit jeho geny

Dítě počaté pomocí darovaného vajíčka dostává jednu část svých genů od dárkyně a druhou část od otce. Geny přitom do jisté míry určují, jací jsme. Nezanedbatelný vliv na jedince má samozřejmě i prostředí, do kterého se narodí. Ale méně známo je, že pouhý pobyt dítěte v děloze matky dokáže ovlivnit, jaké bude, dokonce i na genetické rovině.

Jeden otec, dvě matky

Jak je to možné? Organismus matky totiž vysílá k plodu "instrukce" k tomu, jaké geny mají být z kódu DNA čteny a jaké ne. Otec a dárkyně vajíček předávají geny dítěti. Matka, která dítě nosí v děloze a porodí, ale zároveň ovlivňuje, které geny od otce a dárkyně budou využity. Dítě počaté pomocí darovaných vajíček má tak vlastně 3 biologické rodiče.

Mimigenetická dědičnost

Obor, který sleduje změny ve využití genetických informací odehrávající se bez změny samotné DNA (tj. sekvence genů), se nazývá epigenetika.

Mezi faktory a procesy, které mohou měnit využití genů pomocí tzv. epigenetických mechanismů, patří:

  • vývoj v děloze a během dětství,
  • chemické látky v prostředí,
  • léky, drogy,
  • procesy stárnutí,
  • strava,
  • stres.

Zůstat klidná v zájmu miminka

V děloze tedy může strava matky nebo stres i další faktory působit na plod. Tyto faktory ovlivní, které geny plod využije a které ne. Dochází k tzv. epigenetickým změnám.

Jak si představit takový proces na molekulární úrovni? Některé látky, které získáváme stravou nebo se vytvoří stresem apod., se připevní na určitou část DNA (DNA přenáší genetickou informaci). Příslušné geny pak v důsledku změny nemohou být přečteny. Nebo naopak je jejich čtení usnadněno, tj. gen je aktivován. 

Stres zapsaný do genů

Například rané emoční prostředí vede k dlouhodobým změnám mozku, které přetrvávají do dospělosti. Dokonce mohou být změny dále předávány dalším generacím. V případě stresu, kterému je matka vystavena v těhotenství (např. násilí ze strany partnera), jde o změny na receptoru pro stresový hormon. Tato epigenetická změna se dá vysledovat i u jejích dospělých potomků. Přestože jde o získanou vlastnost, může být dále děděna. Změna je spojována se zvýšenou úzkostí a větší citlivostí na stres.

Velký vliv na budoucí dítě má nejen to, co jí a jak žije jeho biologická matka, ale také žena, která dítě "pouze" odnosí a porodí. Na to by páry, které o této možnosti reprodukce uvažují, měly také pamatovat. 

(mko)

Zdroj: www.beginbeforbirth.org

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 2

Čtěte také

Neplodnost očima okolí: Kdy už budete mít dítě?!

Neplodnost očima okolí: Kdy už budete mít dítě?!

Gravidní s jedním vejcovodem? Jde to!

Gravidní s jedním vejcovodem? Jde to!

Akupunkturou k oplodnění?

Akupunkturou k oplodnění?

Během procesu umělého oplodnění pomůže psycholog

Během procesu umělého oplodnění pomůže psycholog

Potíže s otěhotněním? Někdy pomůže speciální cvičení

Potíže s otěhotněním? Někdy pomůže speciální cvičení

Levné umělé oplodnění láká do Česka cizince

Levné umělé oplodnění láká do Česka cizince
Anketa

Souhlasíte s věkovým omezením umělého oplodnění?

  • Ano
    [ 1018 ]
  • Ne
    [ 657 ]
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá Platnost: 1. 1. - 31. 1. 2019

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.

Chci soutěžit

Video
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Klíšťová encefalitida a očkování