Ashermanův syndrom může vést k neplodnosti
Ashermanův syndrom je soubor příznaků způsobených přítomností vazivových srůstů uvnitř dělohy. Syndrom se projevuje změnou v délce menstruačního cyklu a krvácení během něho a v množství vyloučené krve. Častým důsledkem srůstů v děloze je bohužel také neplodnost.
Ashermanův syndrom bývá také označován jako děložní synechie, srůsty či adheze. Poprvé byly tyto srůsty popsány německým lékařem Heinrichem Fritschem a československým gynekologem Josefem Ashermanem.
Dutina děložní je vystlána sliznicí endometriem, která je tvořena dvěma vrstvami. První z nich, takzvaná funkční vrstva, je odlučována během menstruačního krvácení. Druhá vrstva se jmenuje bazální a zodpovídá za znovuvytvoření funkční vrstvy. Poškození tohoto základu vede ke vzniku srůstů a jizev uvnitř dělohy. K poničení bazální vrstvy endometria dochází nejčastěji nešetrnou dilatací a kyretáží děložní dutiny po potratu či porodu.
Nemoc si nevybírá
Syndrom postihuje ženy bez ohledu na věk i genetické pozadí. Důsledkem srůstů mohou být kromě neplodnosti také opakované potraty, bolest ze zadržované krve a další gynekologické problémy. Méně častou příčinou Ashermanova syndromu jsou operace v oblasti pánve včetně císařského řezu či odstranění myomu. Srůsty mohou vzniknout také následkem zavedeného nitroděložního tělíska, ozařování v oblasti pánve či genitální tuberkulózy, tyto případy jsou ale vzácné.
Řešení za pomoci chirurga i léků
Ashermanův syndrom je nejčastěji potvrzen pomocí vyšetření zvaného hysteroskopie. Po stanovení diagnózy se přistupuje k léčbě. Chirurgické rozrušení srůstů může v některých případech obnovit plodnost, záleží ovšem na závažnosti poškození sliznice. Tento zákrok musí být proveden velmi šetrně, aby se neutvořily nové srůsty a jizvy. Při Ashermanově syndromu se někdy preventivně podávají antibiotika, která brání vzniku případné infekce. Pacientky také často užívají hormonální léčbu estrogeny, která pomáhá bránit vzniku nových srůstů a podněcuje také nárůst sliznice.
Více o Ashermanovu syndromu, jeho diagnostice i léčbě se můžete dozvědět u svého gynekologa.
(tek)
Zdroj:
n.wikipedia.org
www.medscape.com